Víte, že...

Od poloviny 20. století se začali o egyptské pyramidy zajímat nejen archeologové, ale také různí záhadologové, kteří u pyramid „objevovali“ různé magické či nadpřirozené schopnosti.

Trpaslík Vaverka žijící v muchomůrce, se objeví i v pozdějších zeměplošských románech jako jeden ze členů rozšiřující se Hlídky Ankh-Morporku.

Útěk Mrakoplaše a Dvoukvítka ze Smrťovy říše má svou předlohu ve Starém zákoně i v řecké mytologii.

Terry Pratchett byl zjevně při psaní Temné strany slunce značně ovlivněn Isaacem Asimovem, protože kromě jeho robotů do svého příběhu vpletl i psychohistorii.

Terry Pratchett měl Zeměplochu plnou odkazů na různé osobnosti. S těmito odkazy však začal už dříve, kdy v Temné straně slunce odkazoval zejména na Isaaca Asimova a jeho roboty.

Co má společného Pratchettova sci-fi Temná strana slunce se Zeměplochou?

Ve vesmíru Straty to byl Remus, nikoli Romulus, kdo založil legendární město. A od toho se odvíjí i potíže s názvem tohoto města.

Strata má se Zeměplochou společnou nejen zemi, která je plochá, ale také nejproslulejší hospodu Zeměplochy.

Leiv Eiriksson je anglická podoba jména známého vikingského objevitele Leifa Erikssona. A i tento dobrodruh se objeví ve sci-fi románu Strata.

Když v roce 1981 vyšla v anglickém originále první Zeměplocha Barva kouzel, vyšel v daném roce i Pratchettův sci-fi román Strata. Obě knihy pak měly stejné ústřední téma - plochou zemi.

„Je zakázáno prát se na Poli smrti.“ Tato hláška z Barvy kouzel je parafrází na jednu z nejznámějších hlášek Kubrickova filmu Dr. Divnoláska.

Draci z Wyrmu jsou velkým odkazem na fantasy sérii Drakenů z Pernu, kde hlavní hrdinka Lessa dokáže telepaticky mluvit s draky.