Víte, že?

Pohádky z harému

„Proč jsi jim dovolila, aby tě odvedli do harému, a ani ses nebránila?“
„Vždycky jsem chtěla vědět, co se v takovém harému děje.“
Na okamžik se rozhostilo ticho. „No?“ zeptal se Mrakoplaš.
„No, odvedli mě tam a já tam s ostatními ženami jen tak posedávala. Pak přišel Serif a chvíli se mě vyptával na různé věci a pak řekl, že protože jsem nová, je na mně řada, a představ si, určitě bys neuhodl, co chtěl, abych dělala. Holky říkaly, že je to to jediné, co prý ho zajímá.“
„Ehm.“
„Není ti nic?“
„Ne, ne, to je dobrý,“ zamumlal Mrakoplaš.
„Celý jsi zčervenal.“
„Ne, je mi fajn, fakt.“
„Tak si představ, co po mně chtěl. Prý abych mu vyprávěla nějakou pohádku.“
„O čem?“ zeptal se Mrakoplaš podezřívavě.
„Holky říkaly, že má nejraději ty, co v nich vystupují divocí králíci.“
– Magický prazdroj

Pohádky tisíce a jedné noci je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa.

Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád.

Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Od té doby se proto každý den ženil s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil ji panenství a ráno ji nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádná dívka, se kterou by se mohl oženit.

Když Šahrijár nakázal svému vezírovi (Šahrazádinu otci), aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil vezír městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zda-li mu má večer vyprávět příběh.

Šahrijár souhlasil, a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal ji Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu.

Divocí králíci jsou nejspíše odkazem na slavnou knihu Richarda Adamse Divoká cesta za domovem (Watership Down), podle které byl natočen také animovaný film. V této knize vystupují jako hlavní postavy právě králíci, kteří si musí hledat nový bezpečný domov a cestou zažívají mnoho dobrodružství.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

20.05.2024