Víte, že?

Boháč Creosot

„Proč jste sem vlastně přišli? Ne, že by nebylo potěšení setkat se se spřízněnými dušemi, oddanými múze poezie.“
„Přivedli nás sem,“ oznámila mu Conina.
„Nějací chlápci s meči,“ doplnil ji Mrakoplaš.
„Ale, lidičky, to oni dělají jen tak, aby nevyšli ze cviku. Vezmete si jednu?“
Luskl prsty na jednu z dívek.
„Ne, hm, teď ne,“ začal Mrakoplaš, ale dívka zvedla z nízkého stolku podnos se zlatohnědými tyčinkami a uctivě mu ho podala. Jednu si vzal a ochutnal. Byla výtečná, trochu chrupavá, sladká a s jemnou příchutí medu. Vzal si rychle ještě dvě další.
„Odpusťte,“ ozvala se Conina, „ale kdo vlastně jste? A kde to jsme?“
„Jmenuji se Creosot, Serif Al Kali,“ odpověděl tlustý muž, „a tohle je moje Divočina. Jeden dělá, co může.“
Mrakoplašovi zaskočila jeho medová tyčinka.
„Ne ten Creosot, co se říká ,bohatý jako Creosot‘?“ zeptal se.
„To byl můj drahý otec. Já jsem, abych se přiznal, o trošku bohatší. Když má člověk nesmírné množství peněz, je velmi těžké docílit jednoduché prostoty. Ale jak říkám, jeden dělá, co může.“
Magický prazdroj

Kreosot je asociace na nejvýznamnějšího a nejznámějšího vládce Lýdie Kroisa, který vládl své zemi v dobách perské expanze. Byl velmi mocný a bohatý.


Kolem roku 550 př. n. l. přijeli do Delf jeho poslové s mnoha dary pro delfskou věštírnu (6,5 tuny zlata, zlatá mísa o objemu 190 hektolitrů, stejně velká stříbrná mísa, čtyři stříbrné skříňky a mnoho dalších cenností) a zeptali se, zda má Kroisos zaútočit na Peršany. Údajně mu byla řečena tato věštba: “Když Kroisos zaútočí na Peršany, zničí při tom velkou říši.” Kroisos si však neuvědomil, že věštba se dá vykládat dvojím způsobem, jak je u nich zvykem.


Kroisos, vládce celé západní Malé Asie, včetně měst v Iónii, vytáhl do boje na území Médie, spálil úrodu a zotročil obyvatele. Brzy se však objevila perská armáda, která po celý den bojovala s Lýdijci. Kroisos se na zimu stáhnul do svého hlavního města Sardy a rozpustil armádu. Peršané však neviděli důvod, proč neválčit i v zimě, a se svým vojskem zaútočili na Sardy. Dobyli město a 14 lýdských pánů upálili na hranici. Perský vládce Kýros však ušetřil život Kroisa a obsadil se svou armádou celou Lýdii. Lýdie se tak stala součástí rozpínající se Persie.

Předkové Kroisa, byli první vládci, kteří kolem roku 700 př. n. l. začali používat ražbu zlatých mincí jako potvrzení jejich ryzosti. Používali k tomu královskou pečeť. Jsou to první známé mince na světě, které se dochovaly do současnosti. Původně byly vyráběny z elektra (slitina zlata a stříbra), později v dobách Kroisa raziči přešli na ryzí zlato.

Lýdie získala své bohatství zejména díky značné těžbě zlata na svém území. Další zisky měla i z dobytého území, z různých poplatků a daní, ale také z prodeje otroků.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

11.03.2024
Petr Čáp

Ze stejné knihy...