Víte, že?

Zefýr

Herní plocha představovala do detailů vypracovanou plastickou mapu Zeměplochy, na které byla namalována čtvercová síť. Na některých čtvercích teď stály překrásně vymodelované figurky. Přihlížející smrtelník by například ve dvou z nich poznal podobu Bravda a Lasičky. Jiné představovaly další hrdiny a šampióny, kterých měla Zeměplocha víc než dostatečnou zásobu.
Ve hře stále ještě zůstával Io, Krokodýlí bůh Offler, Zefýr – bůh vánků, Osud a Dáma. Nad herní plochou houstlo soustředění, slabší hráči už vypadli a hra nabývala na spádu. Jedním z prvních vypadlých byla Náhoda, jejíž hrdina vběhl do domu plného ozbrojených skřepaslíků (byl to výsledek Offlerova neobyčejného hodu), a hned vzápětí si své hrací známky vyměnila i Noc, která se vymluvila na to, že má domluvenou schůzku se Dnem. Kolem stolu se shromáždilo několik Menších bohů, kteří teď nahlíželi přes ramena hráčů a kibicovali.
Bylo uzavřeno několik vedlejších sázek na to, že další, kdo opustí hru, bude Dáma. Její poslední opravdový hrdina se změnil ve špetku šedivého popela uprostřed ruin Ankh-Morporku, z nichž se ještě kouřilo, a nikdo nevěřil, že by našla figuru, kterou by mohla povýšit do nejvyšší hodnosti.
– Barva kouzel

Zefýr, zeměplošský bůh větru, vychází z řeckého označení boha větru Zefyra, který vládl západnímu větru. Jeho bratry byli Euros, Notos a Boreás, bohové východního, jižního a severního větru. Jejich matkou byla bohyně ranních červánků Éós a jejich otcem Astraios. Jejich potomky nebyli jen čtyři světové větry, ale také hvězdy.

V Čechách je to také starodávný výraz pro vítr. Možná jste od svých babiček a dědečků slýchávali mluvit o zefýru, když mluvili o tom, jak je venku silný vítr.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

04.04.2022

Petr Čáp