Víte, že?

Draci z Wyrmu

Hora se jmenovala Wyrmberg a zvedla se téměř půl míle nad zelené údolí. Byla obrovská, šedá a stála na svém vrcholu.
To znamená, že její základna byla v průměru pár desítek yardů. Pak se zvedla a prodírala hustými mračny a půvabně se klenula ven, jako obrácený trubka. Nahoře byla korunována plošinou, širokou dobře čtvrt míle, na níž rostl malý prales, a bohatá zeleň padala v hustých převisech přes její okraj. Stálo tam několik budov. Pramenila tam dokonce i malá řeka, která se ovšem na svém konci řítila přes okraj a větry způsobily, že vzniklý vodopád dopadal dolů jako jemný déšť.
V horní části, těsně nad okrajem plošiny, se černala jako bezzubá ústa ústí mnoha jeskyní. Byla pravidelná a vypadala, jako by nevznikla docela přirozenou cestou. V tom chladném podzimním ránu se tyčila hora Wyrmberg nad pokrývkou mraků jako obrovský holubník.
Rozměry otvorů ovšem naznačovaly, že by případní „holoubci“ museli mít rozpětí křídel kolem čtyřiceti yardů.

***

Draci okamžitě vycítili Liessinu přítomnost. Vzduch v jeskyni se rozproudil, když se jako složitý hlavolam rozevřelo osmaosmdesát párů křídel. K Liesse se obrátilo osmaosmdesát obrovských hlav a upřelo na ni zelené mnohoúhleníkovité oči.
Zvířata jsou stále ještě slabě průhledná. Zatímco si muži kolem ní začali rozebírat z polic hákové boty, Liessa se celou silou vůle soustředila na materializaci. V zatuchlém vzduchu nad její hlavou se draci dokonale zhmotnili, a od jejich bronzových šupin se matně odrážely proudy slunečního světla. Rozbolela ji hlava, ale teď, když rozproudila Moc, může myslet i na jiné věci, aniž se příliš rozptýlí.

***

„Jak se jmenuješ, Hrdino?“ zeptal se muž. „Rádi bychom věděli, s kým máme tu čest.“
Mrakoplašovou rukou zalomcovala agonie. „J-já jsem Mrakoplaš z Ankhu,“ podařilo se mu ze sebe vypravit.
„A já jsme Lio!rt Drakopán,“ odpověděl visící muž a své jméno pronesl se zvláštním hrdelním klepnutím - zvukem, který Mrakoplaš považoval za běžnou součást místní interpunkce. „Jistě jsi mě přišel vyzvat k souboji na život a na smrt!“
„Abych se přiznal, ani ne...“
„Obávám se, že se mýlíš. K!sdro, pomoz našemu Hrdinovi do hákových bot. Věřím, že se nemůže dočkat, až začneme!“ – Barva kouzel

Celá kapitola Barvy kouzel Vábení Wyrmu je velkým odkazem na kultovní fantasy sérii Drakeni z Pernu od spisovatelky Anne McCaffrey.

Wyrm(berg) je velmi podobný slovu Weir, který je v Drakenech z Pernu používán pro sídla draků s dračími jezdci. Weir je většinou hora plná velkých otvorů vedoucích do jeskyň, které jsou doupaty draků a jejich jezdců. Wyrm je pak také staroanglický výraz pro draka.

Liessa je odkazem na hlavní hrdinku prvního dílu Drakenů z Pernu Lessu, která dokáže telepaticky mluvit se všemi draky a sedlá zlatou královnu draků.

Jména Lio!rt a K!sdra jsou pro změnu odkazem na dračí jezdce. Když se z některého muže stal v Drakenech z Pernu dračí jezdec, změnilo se jeho jméno tak, že se druhé písmeno jeho jména přeměnilo na apostrof. Z Lytola se tak stal L`Tol, a když mu drak zahynul, tak si opět změnil jméno na Lytol. Dalšími dračími jezdci byli třeba F`Lar, F`Nor, R`Gul, S`Lel nebo K`Net.

A předchozí nemrtvý vládce Wyrmu, kterého Liessa zabila a který má potíže se zjištěním, v jakém čase se zrovna nachází, je odkazem na schopnost Drakenů z Pernu cestovat v čase.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

26.09.2022