Víte, že?

A’Tuin vychází z indické mytologie

Ve vzdáleném, starobylém seskupení rozměrů, v astrální rovině, která původně vůbec nebyla určena k pohybu, se zachvěly a rozdělily spletené hvězdné mlhy…

Pohleďme…

Tam přichází želva, Velká A’Tuin, a pomalu se prodírá mezihvězdnými proudy, nemotorné končetiny obaleny jinovatkou zmrzlého vodíku a prastarý krunýř zbrázděný krátery po dopadu meteoritů. Oči velikosti moří, zakalené revmatismem a prachem rozpadlých asteroidů, upírá neochvějně k Osudu.

V mozku větším než město probíhají s geologickou pomalostí myšlenky, které se upínají k jedinému – k váze.

Většinu váhy samozřejmě tvoří Berilia, Tubul, P’Phon Velký a Jerakeen, čtyři obrovští sloni stojící na krunýři želvy, na jejichž mohutných, hvězdami ožehnutých hřbetech spočívá koláč Světa. Svět je po okrajích lemován třpytivými závěsy dlouhých vodopádů a překlenut nebeskou bání v barvě modři dětských očí.
Barva Kouzel

Samotná Zeměplocha s Velkou A’Tuin má svůj předobraz ve skutečném světě. Mýtů o obří želvě nesoucí na svém krunýři celý svět je mnoho. Vyskytuje se zejména v mytologii hinduistické, čínské, ale také třeba v mytologii severoamerických indiánů.

Podle indické mytologie je Chukwa první a nejstarší želvou, která podpírá celý svět. Podle jiné verze svět podpírá slon Maha-pudma, který stojí na krunýři želvy Chukwa. Ta pluje v prvotním mléčném oceánu Ksheera Sagara. V indické mytologii je ještě jedna želva jménem Akupara, která na svých zádech drží celý svět a brání tak tomu, aby se potopil do moře.

Součástí hinduistické mytologie jsou pak také obří sloni nesoucích svět, kdy je o nich zmínka v Rámajáně (Život Rámy), která je po Mahábháratě nejdůležitějším indickým eposem psaným v sanskrtu. Jména čtyř slonů podpírajících Zemi ze čtyř směrů jsou Viroopaaksha (východ), Mahaapadma (jih), Saumanasa (západ), Bhadra (sever).

V čínské mytologii mořský bůh Gonggong, zobrazovaný s lidskou hlavou a tělem hada, byl zahanben tím, že byl poražen ohnivým bohem Zhurongem v boji o nebeský trůn. V záchvatu vzteku udeřil hlavou do hory Buzhou, která byla jedním z osmi sloupů, který podpíral oblohu. Horu velmi poškodil a způsobil, že se obloha naklonila směrem na severozápad a země se posunula na jihovýchod, což způsobilo velké povodně a utrpení. Bohyně Nüwa odřízla nohy obří mořské želvy Ao a použila je místo padlého sloupu, čímž ukončila povodně a utrpení.

Podle mytologie Lenapů, severoamerického kmene indiánů, se stala želva zachráncem života. V mytologii indiánů hrají významnou roli zvířata, která umí mluvit a mají magické schopnosti. Po jednom boji dvou zlých duchů nastala na zemi potopa. Dobrý duch Nanapush uprchl na horu a cestou bral pod svá ochranná křídla zvířata, která potkal. Nakonec se mu magií podařilo příval vody zastavit, ale zem byla zaplavená. Želva se pak dobrovolně přihlásila k tomu, aby ostatní zvířata mohla žít na jejím krunýři, zatímco ona bude plout na vodě. Nanapush pak s pomocí dalších zvířat, zejména díky ondatře, vyzvedl z pod vody trochu země a magicky ji na krunýři želvy rozmnožil. Země se rozšířila natolik, že se zvířata mohla rozprostřít daleko od sebe. A od té doby všichni žijí na krunýři velké želvy.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

28.06.2021
Petr Čáp