Víte, že?

Jméno Dvoukvítek

Lasička ukázal k hořícímu městu.
„Prošel jsi tamtím?“
Čaroděj si přejel popálenou rukou přes oči. „Byl jsem u toho, když to začalo. Vidíte ho? Tamhle toho?“ Ukázal za sebe na cestu, po které se přibližoval jeho spolucestující. Šlo mu to pomalu, protože jel zvláštním způsobem, při kterém každých pár vteřin spadl s koně a pak se pracně hrabal do sedla.
„Co je s ním?“ zeptal se Lasička.
„Za všecko může von,“ odpověděl odevzdaně Mrakoplaš.
Bravd a Lasička se obrátili k postavě, která teď s jednou nohou ve třmeni poskakovala vedle koně po cestě.
„Takže žhář, co?“ zabručel nakonec Bravd.
„No,“ odpovídal Mrakoplaš, „tak docela bych to zase neřek. Víte, kdyby nastal poslední nekonečnej chaos a všude mlátily blesky, tenhle chlápek by stál v dobře navlhčeným měděným brnění na vršku kopce a vykřikoval by: ,Všichni bohové jsou sviňáci.’ Nemáte něco k jídlu?“
„Je tam kus kuřete,“ přikývl Lasička. „Vyměním ho za ten příběh.“
„Jak se jmenuje?“ zeptal se Bravd, který měl pocit, že zaostává v konverzaci.
„Dvoukvítek.“
„Dvoukvítek?“ zakroutil Bravd hlavou. „To je ale komické jméno.“
„Co ty vo tom víš,“ zabručel Mrakoplaš a sesedl s koně. „Vůbec nic nevíš. – Barva kouzel

Terry Pratchett kdysi uvedl, že chtěl, aby agateánská jména postav zněla hodně netradičně, cizozemsky. Proto u nich použil mayský systém vytváření osobních jmen.

Díky tomu vznikly jména jako je Dvoukvítek nebo velký vezír Devět roztočených zrcadel z Barvy kouzel. Stejným způsobem pak vytvořil i další agateánská jména v Zajímavých časech. Třeba jako Dvoukvítkovy dcery Půvabný motýl a Lotosový květ, nebo revolucionář Tři buvoli v chomoutu.

Mayové měli běžně čtyři jména. Prvním z nich bylo osobní jméno. Po narození potomka přišli rodiče i s dítětem za knězem, který vytvořil horoskop. Ten byl pro dítě velice důležitý, odvozoval se od mayského kalendáře, kdyrok měl 260 dní. U kmene Cakchiquelů z Guatemalské vysočiny bylo jméno každé osoby přesně určeno, shodovalo se s dnem, kdy se narodila. U lidu Ah Camul na severu Yucatánu bylo jméno tvořeno ze zvířete (například had, jaguár) a slova Ah označující mužský rod pro chlapce nebo Ix označující ženský rod pro dívku. Daná jména by tedy vypadala Ah Balam či Ix Cuat.

Dalším jménem bylo jméno otcovy rodiny. Například rod Itzá (Chichen Itzá znamená “Studna rodu Itzů”) nebo Xiu. Jméno by tak vypadalo jako Ah Balam Xiu nebo Ix Cuat Xiu v případě otce z rodu Xiu.

Třetím jménem bylo spojené jméno z otcovy a matčiny strany. Toto hrálo velký význam, jelikož ti, co se jmenovali stejně, byli pokládáni za příbuzné. Nejen, že jim nebylo dovoleno se brát, ale také kdokoliv, kdo přišel do vesnice a jeho jméno se shodovalo s někým, kdo již ve vesnici byl, tak byl okamžitě přijat a pohoštěn, jako skutečný příbuzný. Toto jméno by vypadalo, v případě výše zmíněných jmen a matky z rodiny Itzá, jako Na Balam Xiu Itza nebo Na Cuat Xiu Itza.

Čtvrtým jménem byla přezdívka. Ve vesnici lidu Ah Canul byl každý důležitý člověk známější spíše svou přezdívkou než jménem.

Jména v jiných končinách se mohou lehce odlišovat, zejména ve jméně daném (neexistencí Ah a Ix) a jmény různých rodů.

Vznikla tak jména jako Jeden jaguár, Jelen západu, Kouřící žába, Červený arara, Modrý had severu, Plačící opice, Jaguáří tlapa, Bouřné nebe nebo 18 králíků. Asi to není zase tak daleko od jména ducha Jeden muž kbelík, se kterým často mluvila paní Bochánková jako médium v Sekáčovi.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

11.09.2022