Eliášův oheň (také Oheň svatého Eliáše) je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické elektřiny při silných bouřích, projevující se modrým světélkováním objektu. K tomuto jevu dochází na vyvýšených místech (strom, stěžeň lodi apod.). Eliášův oheň vzniká, když bouřkový mrak vysává ze země elektricky nabité částice, které pak stoupají vzhůru podél vysokých objektů. Pokud se tento elektrický tok střetne s částicemi proudícími dolů z mraků, uhodí do země blesk.
Eliášův oheň lze často pozorovat na volném moři, protože plovoucí loď představuje na vodní ploše vyvýšeninu. V minulosti námořníci věřili, že je to dobré znamení, které je ochraňuje.
V menším měřítku se to dá připodobnit situaci, když házíte jiskry ve chvíli, kdy si ze sebe svlékáte svetr z umělých vláken. Viditelné jiskry jsou projevem vzniku statického náboje vzniklého třením vhodných materiálů o sebe.
Eliášův oheň byl pojmenován podle svatého Erasma, patrona námořníků, provazníků soustružníků a tkalců. Byl takto pojmenován pověrčivými námořníky, kteří toto světlo považovali za dobré znamení, když se objevilo na jejich stěžních.