„Ty tedy vážně umíš uklízet!“ zavolala Esk na koště.
Musela připustit, že o mělo některé své nevýhody. Jídlo bylo jednoduché, ale bylo ho spousta a vysoko pod střechou měla sama pro sebe malý pokojík a žila si tam jako princezna, protože stačilo, když vstávala až v pět hodin ráno, což bylo podle normálních Bábiných standardů skoro v poledne. Práce opravdu nebyla těžká. Prostě musela zametat a zametat tak dlouho, dokud si koště neuvědomilo, co se od něj čeká. Pak se jenom musela nějak zabavit do chvíle, kdy bylo všechno hotovo. Když se někdo objevil, koště se okamžitě nonšalantně opřelo o zeď.
Jenže se neučila magii. Mohla se potulovat po prázdných učebnách a prohlížet si náčrtky na tabulích a v pokročilých třídách i na podlaze, ale ty obrázky byly nesrozumitelné. A nepříjemné.
Esk připomínaly obrázky ze Simonovy knihy. Vypadaly jako živé.
Znovu se rozhlédla přes střechy Ankh-Morporku a utěšovala sama sebe: co bylo napsáno, to jsou jenom slova, která lidé říkají, zploštělá a namačkaná mezi listy papíru, dokud se nezmění ve zkameněliny (zkameněliny byly na Zeměploše dobře známé. Hlavně se zachovaly velké spirálovité skořápky a špatně zkonstruované tvorové z doby, kdy se Stvořitel ještě nerozhodl, co chce vlastně stvořit, a své pokusy prováděl tak někdy v období pleistocénu). A slova, která lidé říkali, byla jen stínem skutečných věcí. Jenže některé věci byly tak velké, že se prostě nedaly zachytit do slov, a jiné příliš silné, aby se daly psaním zkrotit.
– Čaroprávnost
Toto je důkaz, že geologická období Zeměplochy a naší Země jsou zcela odlišná. Tvorové s velkými spirálovitými skořápkami, jako byli měkkýši, hlavonožci a amoniti, měli své zlaté období v prvohorách před 540 až 250 milióny lety. Prvohorám se odborně říká paleozoikum (starý život) a dělí se na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm. Většina těchto měkkýšů pak vyhynula v průběhu prvohor.
V Zeměploše je toto období v pleistocénu, což je na Zemi období čtvrtohor, které začalo před 2,5 milióny let a skončilo přibližně před 10 500 až 12 000 lety.
Samozřejmě se tu naskýtá i možnost, že Pratchett nebyl tak silný v určování geologických období a pleistocén si popletl právě s paleozoikem. Další možností je i to, že prostě chtěl přírodovědce naštvat právě tím, že amonity zařadí do špatného období.
O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.