Sekáč | Anglicky | Česky |
Název | Witches Abroad | Čarodějky na cestách |
Autor | Terry Pratchett | Terry Pratchett |
Autor obálky | Josh Kirby | Josh Kirby |
Překlad | Jan Kantůrek | |
Rok vydání | 1991 | 1996 |
Vydavatel | Victor Gollancz Ltd. | Nakladatelství Talpress |
Počet stran | 378 | |
ISBN | 80-7197-006-9 |
Celé poslání se jevilo velmi jednoduché. Koneckonců, co těžkého je na tom, postarat se, aby si obyčejné služebné děvče nevzalo prince, zvláště když ho nechce? Jenže poněkud netýkavá a samolibá kmotřička sudička tak jednou rozhodla a na sňatku trvá. Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková chtějí ubohému děvčeti pomoci, a vydávají se proto na cestu do dalekého města Genovy. Háček je v tom, že kromě svých kouzel, založených především na hlavologii, s sebou mají pouze tajemné vúdú paní Gogolové, jednookého kocoura Silvera a magickou hůlku, která dokáže jediné – vykouzlit dýně.
Čaroprávnost je první knihou, kde se objeví čarodějka Bábi Zlopočasná. Ta se rozhodne, že vezme vesnickou dívku Esk do Ankh-Morporku, aby zde studovala na Neviditelné univerzitě. Jedinou potíží je, že na mágské univerzitě ženy studovat nesmí. Bábi by nikdy nepoužila slovo feminismus, ale je schopná použít jiných tvrdých slov i předmětů, aby dosáhla svého.
Bábi Zlopočasná v Soudných sestrách vystupuje již jako přísnější a panovačnější čarodějka. Společnost jí dělají další dvě čarodějky. Stařenka Oggová je na rozdíl od Bábi veselá a společenská, kdy má kolem sebe početný rodinný klan Oggů, o jehož rozšíření se sama značně zasloužila. Magráta Česneková je mladá čarodějka, takže dává velký důraz na symboliku a rituály. Je nezkušená a naivní. Tyto čarodějky tvoří magické trio panna, matka, stařena. Jistě si sami domyslíte, která je která.
V Soudných sestrách čarodějky usilují o to, aby ochránily mladého dědice trůnu, zatímco byl jeho otec král zavražděn, a dosadily ho na trůn, na kterém sedí vrah krále. Tato trojice se v Čarodějkách na cestách vydá do velmi vzdáleného města Genova. Důvodem je, že Magráta zdědila hůlku kmotřičky sudičky a je rozhodnuta zachránit před zlým osudem svou kmotřenku. V tom se jim však snaží zabránit zlá sudička.
Po příjezdu z Genovy si má Magráta vzít krále Lancre, se kterým je zasnoubena. Toto malé horské království však ohrožuje elfí královna, která by ráda rozšířila své království. A tak se čarodějky musí v Dámách a pánech s touto hrozbou vypořádat.
Magráta po svatbě s králem opouští dvojici čarodějek kvůli svým vladařským povinostem. Bábi a Stařence tak nezbývá nic jiného, než si najít novou společnici. Jediná vhodná kandidátka však odjela do Ankh-Morporku, protože jejím snem bylo stát se operní pěvkyní. Bábi a Stařenka však jsou rozhodnuty tuto dívku přesvědčit, co je pro ni nejlepší, a proto se v Maškarádě vydávají společně na cestu do největšího města Zeměplochy. Svou adeptku, Anežku Nulíčkovou, nakonec za pomoci hlavologie přesvědčí, že je pro ni vhodnější stát se čarodějkou, a vrátí se s ní zpátky do Lancre.
Král a královna Lancre později do svého království pozvou upíry na oslavu narození jejich syna, protože jsou toho názoru, že by bylo neslušné je nepozvat. V Carpe jugulum tak celkem čtyři čarodějky svedou boj s nebezpečnými upíry a nakonec je vyženou ze svého království.
Po Soudných sestrách zde máme již podruhé naše trio čarodějek Bábi Zlopočasnou, Stařenku Oggovou a Magrátu Česnekovou. Tentokrát se vydávají mimo území malého království Lancre, až do daleké ciziny, aby bojovaly se zlem, které se tváří jako dobro. Protože hlavologií čarodějek, nutit někomu dobré konce, když o ně nestojí, není správné.
V tomto díle jsou hlavním tématem klasické pohádky, kdy Pratchett se zamýšlí nad tím, jaké by to pro postavy těchto pohádek doopravdy bylo, kdyby byly skutečné, a vtipně je paroduje.
První polovina knihy je o putování čarodějek do pohádkového města Genovy, kdy zde Pratchett vytváří epizodické příběhy, kde hlavními aktéry jsou naše tři čarodějky. Mimoděk tak přepisují dějiny jen tím, že některými místy prochází. Zachraňují životy trpasličích horníků, svým osobitým způsobem se účastní běhu býků , vypořádavájí se s místním upírským vládcem nebo narušují běh pohádkových příběhů. Mou oblíbenou částí pak je, kdy Bábi hraje na lodi karty s podvodnými karbaníky a předstírá ubohou stařenku, kterou mohou snadno obelhat. Za zmínku pak stojí i krátké intermezzo s postavou, kterou si Pratchett vypůjčil od Tolkiena, a která čarodějkám sděluje, že má dnes "naroženiny".
Ani jedna z čarodějek pak nemá s cestováním moc zkušeností, takže dochází k mnoha komickým situacím, kdy se při cestě do velmi vzdálené Genovy setkávají s neznámými kulturami a zvyklostmi. Střet cizích kultur s těmito svéráznými čarodějkami je pak velmi tvrdý a ani jedna z čarodějek nezůstává příliš pozadu, přestože Bábi zde má vždy hlavní a také poslední slovo.
Druhá část knihy se pak týká hlavního děje, kdy se čarodějky snaží bojovat proti zlu, které vládne Genově. Přestože je i tahle část zábavná a kvalitní, je znát, že Pratchettovi zde více sedí vyprávění krátkých povídkových příběhů, které na sebe volně navazovaly v první části knihy, když čarodějky putují světem.
Genova je pak pohádkovým městem s příměsí haitského vúdú odkazující i na americké město New Orleans, které se tímto náboženstvím proslavilo. Okolí města je obklopené tropickými močály plné krokodýlů a cizokrajné magie, která je zde v těchto místech doma a brání se pohádkové magii. Pratchett zde dává najevo, že by západní kultura neměla ohrnovat nos nad jinými kulturami jen proto, že je pro nás cizí. A že naše západní zvyklosti (pohádková magie) se sice můžou tvářit jako dobré, kdy se je snažíme šířit v jiných kulturách, které považujeme za špatné, barbarské či pohanské (vúdú), ale že opak může být pravdou. Že naše invazivní kultura může být naopak ta špatná, ničící staleté tradice místních obyvatel, protože ji aplikujeme agresivně a tím likvidujeme rozmanitost kultur a náboženství.