Víte, že?

Smrť a peníze

Smrť zalovil v hlubinách pláště a vytáhl objemný kožený váček plný různých měděných mincí, které byly většinou stářím zelené. Pečlivě překontroloval účet a odpočítal tucet mincí.
POJĎ, řekl potom a vstal. MUSÍME JÍT.
“Co uděláme teď?”
KOUPÍME TI NĚJAKÉ NOVÉ ŠATY.
“Ale vždyť tyhle jsou dnes nové, vlastně včera.”
OPRAVDU?
“Otec tvrdil, že ten obchod je proslulý svými rozumnými cenami,” řekl Mort a popoběhl, aby svému pánovi stačil.
ŘEKL BYCH, ŽE TO DODÁVÁ HRŮZE NOVÝ ROZMĚR.
Zahnuli do široké ulice, která vedla do lepší čtvrti města (pochodně tam byly rozmístěny v menších a hromady odpadků ve větších vzdálenostech). Nebyly tam stánky ani pouliční prodavači, ale skutečné obchody, byla to přímo obchodní centra, měla své dodavatele, byly v nich židle a plivátka. Většina z nic byla otevřena i v tuhle noční hodinu, protože správný ankhský obchodník nemohl spát, když pomyslel na všechny ty peníze, které za tu dobu vydělá.
“Cožpak tady nikdo nespí?” divil se Mort.
TO JE MĚSTO, odpověděl smrť a otevřel dveře do obchodu s šatstvem. Když o dvacet minut později vyšli ven, měl na sobě Mort velmi pěkné černé šaty zdobené jemnou stříbrnou výšivkou a obchodník užasle hleděl na hrst měďáků a soustředěně přemýšlel, kde je, u všech čertů, vzal.
“Kde jste přišel ke všem těm mincím?” vyzvídal Mort.
V KARTÁCH.
Mort

“Kde jste přišel ke všem těm mincím?” vyzvídal Mort.
V KARTÁCH.

Je nepřesný překlad:

“How do you get all those coins?“ asked Mort.
IN PAIRS.

Správný překlad je:

“Jak získáváte všechny ty mince?“ zeptal se Mort.
V PÁRECH.

Smrť touto jednoduchou odpovědí odkazuje na starodávný pozemský zvyk, kdy se zemřelým dávaly při pohřbu mince na oči jako platbu pro toho, kdo duši zemřelého převede do světa mrtvých.

Podle řecké tradice se však dávala jedna mince pod jazyk, kterou potom zemřelý předal převozníku Chárónovi jako platbu za cestu přes řeku Styx do podsvětí. Pokud mrtvý nemohl Cháronovi za převoz zaplatit, navždy zůstal na břehu do světa živých jako bludná duše, aniž se dostal do Elysejských zahrad.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

04.12.2023
Petr Čáp

Ze stejné knihy...