Odkaz na Pána prstenů J. R. R. Tolkiena a čaroděje Gandalfa, který uměl dělat nádherné ohňostroje a jeden z těch větších vytvořil pro oslavu 111. narozenin Bilba Pytlíka.
Úryvky z románu Pán Prstenů: Společenstvo prstenu:
Ten měsíc byl září, tak krásné, jak jen srdce ráčí. Za den dva se rozšířila pověst (asi od vševědoucího Sama), že se bude konat ohňostroj – a navíc ohňostroj, jaký v Kraji neviděli málem sto let, přinejmenším, co umřel Starý Bral.
***
Když stařec s pomocí Bilba a několika trpaslíků skončil vykládání, Bilbo rozdal pár penízků, ale k lítosti diváků ani raketku, ani dělbuch.
“Běžte!” řekl Gandalf. “Uvidíte toho až až, ale v pravý čas.” Pak zmizel vevnitř s Bilbem a dveře se zavřely. Mladí hobiti zírali ještě chvíli marně na dveře a pak odešli s pocitem, že se dne oslavy asi nedočkají.
***
Ohňostroj byla Gandalfova záležitost: nejenže rakety přivezl, ale také je navrhl a vyrobil; a zvláštní efekty, sestavy a sady raket vysílal sám. Štědře však rozdával prskavky, kapsle, dělbuchy, pochodně, trpasličí svíce, elfí fontány, skřetí štěky a hromobití. Všechny byly skvělé. Čím byl Gandalf starší, tím byl lepší. Některé rakety byly jako hejna jiskřivých ptáků, kteří sladce zpívali. Bylo vidět zelené stromy s kmeny z temného dýmu: jejich listí se rozvilo, jako když v jednom okamžiku propukne jaro, a ze svítících větví padaly na užaslé hobity žhoucí květy se sladkou vůní a rozplývaly se těsně předtím, než by se dotkly jejich vzhůru obrácených tváří. Fontány motýlů se třpytivě rozlétaly mezi stromy, tryskaly sloupy ohňů, které se v letu měnily v orly, plující lodi nebo hejno táhnoucích labutí; byla červená bouře a žlutý lijavec; les stříbrných kopí vyletěl do vzduchu s rykem vojska, které se žene do boje, a padl zpět do vody, jako když syčí stovky žhavých hadů. A pak přišlo poslední překvapení na Bilbovu počest, které hobity pořádné vylekalo, jak měl konečně Gandalf v úmyslu. Světlo zhaslo. Vystoupil oblak dýmu. Začal se podobat daleké hoře a její vrcholek začal řeřavět. Hora vyplivla zelené a rudé plameny. A vtom vyletěl rudozlatý drak – ne v životní velikosti, ale vypadal strašné jako živý -, oheň mu šlehal z tlamy, oči se hrozivě poulily; zaburácelo to a drak třikrát přeletěl nad hlavami davu. Všichni se přikrčili a někteří rovnou padli na obličej. Drak přefuněl kolem jako rychlovlak, udělal salto a pukl nad Povodím s ohlušujícím třeskem.”To je znamení k večeři!” pravil Bilbo. Úzkost a strach se rozplynuly a padlí hobiti vyskočili.
To je znamení k večeři!” pravil Bilbo. Úzkost a strach se rozplynuly a padlí hobiti vyskočili.