Víte, že?

Skřítek Vaverka

Dvoukvítek s Mrakoplašem se hádali. Osoba, která byla předmětem sporu, seděla na své muchomůrce a se
zájmem je pozorovala. Mužíček budil svým zjevem přesvědčení, že bude zapáchat přesně jako ten, kdo žije v červené
prašivce, a to se Dvoukvítkovi nelíbilo.
„Ale jak to, že nemá červenou čepičku?“
Červené čepičky! Přemýšlel, jak by turistovi nejlépe objasnil, co je to za život, když žába je pro vás vítanou
potravou, zaječí nora plná bobků skvělý úkryt před deštěm a letící sova tichý noční děs. Kalhotky z vydělané krtčí kůže
— to zní romanticky jen do okamžiku, kdy musíte tu kůži vlastnoručně stáhnout z původního majitele, zatímco se ten
malý hajzlík, zahnaný do kouta nory, zuřivě brání. A co se týče červených čepiček, každý, kdo by se vydal ráno do lesa
v barevných a jasných šatičkách, by se dožil sotva svačiny. Pokud by ho něco nesežralo už ke snídani.
Chtěl Dvoukvítkovi říct: Podívej se, život trpaslíků a skřítků je ošklivý, drsný a krátký. Oni jsou taky takoví.
To všechno mu chtěl říct, ale nějak nemohl. Dvoukvítek sice toužil po tom, prohlédnout si nekonečno, ale ve
skutečnosti se pohyboval v uzavřeném světě vlastních myšlenek. Říci mu teď pravdu bylo stejné jako nakopnout
kokršpaněla.
„Sví ví vídl vít,“ ozval se slabý hlásek vedle Mrakoplašovy boty. Podíval se dolů. Trpaslík, který se představil
jako Vaverka, se podíval nahoru. Mrakoplaš měl skvělý talent na jazyky. Trpaslík právě řekl: „Zbylo mi doma od
včerejška trochu šerbetu z čolka.“ – Lehké fantastično

Trpaslík Vaverka, se kterým se Mrakoplaš s Dvoukvítkem setkali v Skundském pralese již v Lehkém fantastičnu, se objevuje i v pozdějších knihách. Používá však jiné jméno – Cvoček Cvrkal. Objevil se v Hlídce jako první zástupce skřítků. Díky své velikosti pracuje pro Hlídku jako letecký průzkum, kdy k této službě používá zejména havrana a volavku.

Mělo by se nejspíš jednat o Nac Mac Fígla, přestože ti žijí v klanech čítajících stovky členů. Minimálně je stejně velký jako oni a má i stejnou míru agresivity. O jeho minulosti se ale nic neví. Je ale pravděpodobné, že buď přišel při nějakém velkém neštěstí o celý klan, nebo je z nějakého důvodu vyděděncem.

Jan Kantůrek tuto spojitost při překladu snadno přehlédl, protože v Lehkém fantastičnu se jedná o nedůležitou epizodní postavičku, která se Mrakoplašovi a Dvoukvítkovi představí jen jako Swires (Vaverka). Znovu je o něm zmínka až v Noční hlídce, tedy až v 29. zeměplošském románu! Zde už je představen jako Buggy Swires, tedy Cvrček Cvokal.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

13.02.2023