Od poloviny 20. století se začali o egyptské pyramidy zajímat nejen archeologové, ale také různí záhadologové, kteří u pyramid „objevovali“ různé magické či nadpřirozené schopnosti.
Například tvrdili, že pyramidy vyzařují energii, která má za následek, že když vložíte do pyramidy ovoce, to rychleji zraje a stává se chutnějším. Léčivé byliny pak mají větší léčivé schopnosti, bakterie a viry v pyramidě nepřežijí apod. Zvířata, která se do pyramidy dostanou a zemřou zde, tak se nerozkládají, ale mumifikují. To je i údajný důvod, proč se do pyramid měli podle nich ukládat zemřelí, aby jejich schránky zde vydržely věčně neporušené. Pokud strávíte nějakou dobu v pyramidě, má to mít úžasné léčivé účinky na váš organismus – léčit psychické potíže, infekční nemoci, dokonce i rakovinu.
Čech Ing. Karel Drbal se dokonce světoznámě proslavil svým objevem, že když vložíte žiletku do pyramidy, tak se vám po nějaké době naostří. Tento vynález si dokonce v roce 1959 nechal patentovat.
Další Čech Václav Blažejovský pak vyrábí a prodává pyramidy, které se až nápadně podobají kuželovitým čepičkám, tak oblíbených zejména u Američanů při různých oslavách. Ani by nikoho nepřekvapilo, kdyby se dozvěděl, že právě tvar těchto slavnostních čepiček vlastně může za to, že bývají lidé při oslavách tak šťastní.
Světově nejznámějším záhadologem se však v tomto směru stal Erich von Däniken, který o pyramidách vydal mnoho knih. Jeho hlavní myšlenkou je, že za stavbu egyptských pyramid jsou odpovědní mimozemští návštěvníci. Nejspíš této jeho teorii můžeme vděčit za vznik filmu (a seriálu) Hvězdná brána. Můžeme tedy říct, že i z nevědecky podložených teorií může občas vzniknout něco pozitivního.
K Pratchettovým narážkám ohledně překvapivých čísel spojených s pyramidami jen krátce o Cheopsově pyramidě:
Asi se není co divit, že Pratchett si z této teorie o pyramidách v číslech dělal legraci.
Nejspíš vám rodiče v dětství četli pohádku o Mášence a třech medvědech. Jaká je však historie této pohádky, než se dostala do českých pohádkových knížek?
Práce překladatele není snadná, zejména když překládáte sérii na sebe navazujících knih a u další najednou zjistíte, že jste pro nějakou postavu nezvolili zrovna vhodné jméno. A Galder Počasvosk je ten případ.
Trpaslík Vaverka žijící v muchomůrce, se objeví i v pozdějších zeměplošských románech jako jeden ze členů rozšiřující se Hlídky Ankh-Morporku.