Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským,
že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám
Tento epitaf složil Simonides z ostrova Kea (556-468), nejnadanější a nejplodnější lyrik starověkého Řecka. Byl složen k poctě řeckých hrdinů, spartskému králi Leonidovi a jeho mužům, kteří roku 480 př. n. l. zahynuli v bitvě u Thermopyl. Zde po několik dní statečně zadržovali postupující perské vojsko a svou obětí nadchli Řeky tak, že sjednotili své síly a příští rok Peršany porazili a vyhnali z Řecka.
Leonidas ve skutečnosti měl větší armádu, než jen 300 mužů, jak se traduje. Těchto 300 mužů byli spartští hoplítové, tedy řecká ellita, ale jeho armáda v bitvě u Thermopyl čítala kolem 7 000 řeckých bojovníků z dalších řeckých městských států. Peršané měli daleko větší početní převahu, asi 200 000 vojáků, ale díky úzkému průsmyku širokému asi 100 metrů, nedokázali své početní převahy využít. Řekové tak dokázali průsmyk bránit po tři dny, dokud nebyli zrazeni a perské vojsko neučinilo přes horskou stezku obchvat. Řecké vojsko se tak dostalo do kleští a bylo ztraceno. Až v této konečné bitvě zahynulo všech 300 Sparťanů, včetně krále Leonida, a dalších asi 1 000 Řeků, kteří zde dobrovolně bránili své pozice, aby se ostatní Řekové mohli z průsmyku včas stáhnout. V této třídenní bitvě padlo kolem 2 500 Řeků a 20 000 Peršanů.
Lakedaimón byl podle řecké mytologie zakladatel lakedaimónského království s hlavním městem Spartou, kdy toto město pojmenoval po své manželce. Jeho otcem byl Zeus, jeho matkou plejáda Taygeté. Jeho manželka Sparta byla dcerou říčního boha Euróta, boha řeky, která městem Sparta protéká. Zvěstuj Lakedaimonským, tedy v překladu znamená, řekni Sparťanům.