Původní název Podivného regimentu, tedy Monstrous Regiment, prozrazuje víc o jedné z hlavních point příběhu, než by se mohlo na první pohled zdát. Jde totiž o odkaz na polemické dílo Johna Knoxe The First Blast of the Trumpet Against the Monstruous Regiment of Women z roku 1558.
Jak už název napovídá, vyhraňoval se skotský reformátor Knox ve svém díle vůči ženám, konkrétně vůči ženským vladařkám. Zastarale psané slovo „monstruous“ v názvu označuje něco nepřirozeného, spíš než monstrózního, a „regiment“ je pak použit nikoli ve významu vojenské jednotky, ale jako vláda. Knox považoval vládu žen za něco proti přírodnímu řádu i proti božímu záměru, to vše v době, kdy jak Skotsku, tak Anglii vládly ženy – Marie Stuartovna a Marie I. Tudorovna. Jeho názory tudíž pochopitelně neměly u vlády příliš oblíbenosti a Knox musel Skotsko opustit.
Ačkoli v případě Pratchettovy knihy odkazuje název zejména na složení regimentu – mimo lidí se v něm najde i upír, troll a Igorína – parafráze Knoxova názvu poodhaluje, jakými tématy se bude kniha zabývat, konkrétně právy žen a patriarchální společností. Navíc poukazuje hned na několik zvratů, ke kterým v knize dojde, ať už je to zjištění, že většina velení borogravské armády jsou ženy, nebo skutečná moc Vévodkyně.
Zajímavostí pro české čtenáře pak je, že v českém překladu se spojení „podivný regiment“ v textu ani jednou neobjeví – místo něj je použito „obludný regiment“. Jde o pozůstatek z doby, kdy Jan Kantůrek na překladu pracoval a ještě si nebyl jistý, jaké slovo použije, jestli zachová „monstrózní“, přímý překlad „obludný“, nebo nakonec zvolené „podivný“, které víc odpovídá Knoxovu názvu.
Obálka pro Podivný regiment byla vytvořena na základě známé fotografie Raising the Flag on Iwo Jima z roku 1945.
Jednotka, k níž v knize Podivný regiment narukuje Polly, nese přezdívku Tamavenkové. Tato přezdívka byla založena na přezdívce reálného britského regimentu aktivního od poloviny 18. století.