Název Podivného regimentu

Původní název Podivného regimentu, tedy Monstrous Regiment, prozrazuje víc o jedné z hlavních point příběhu, než by se mohlo na první pohled zdát. Jde totiž o odkaz na polemické dílo Johna Knoxe The First Blast of the Trumpet Against the Monstruous Regiment of Women z roku 1558.

Jak už název napovídá, vyhraňoval se skotský reformátor Knox ve svém díle vůči ženám, konkrétně vůči ženským vladařkám. Zastarale psané slovo „monstruous“ v názvu označuje něco nepřirozeného, spíš než monstrózního, a „regiment“ je pak použit nikoli ve významu vojenské jednotky, ale jako vláda. Knox považoval vládu žen za něco proti přírodnímu řádu i proti božímu záměru, to vše v době, kdy jak Skotsku, tak Anglii vládly ženy – Marie Stuartovna a Marie I. Tudorovna. Jeho názory tudíž pochopitelně neměly u vlády příliš oblíbenosti a Knox musel Skotsko opustit.

Ačkoli v případě Pratchettovy knihy odkazuje název zejména na složení regimentu – mimo lidí se v něm najde i upír, troll a Igorína – parafráze Knoxova názvu poodhaluje, jakými tématy se bude kniha zabývat, konkrétně právy žen a patriarchální společností. Navíc poukazuje hned na několik zvratů, ke kterým v knize dojde, ať už je to zjištění, že většina velení borogravské armády jsou ženy, nebo skutečná moc Vévodkyně.

Zajímavostí pro české čtenáře pak je, že v českém překladu se spojení „podivný regiment“ v textu ani jednou neobjeví – místo něj je použito „obludný regiment“. Jde o pozůstatek z doby, kdy Jan Kantůrek na překladu pracoval a ještě si nebyl jistý, jaké slovo použije, jestli zachová „monstrózní“, přímý překlad „obludný“, nebo nakonec zvolené „podivný“, které víc odpovídá Knoxovu názvu.