Víte, že?

Strata a Leiv Eiriksson

Pokud tomu rozumím, tak ten
malý chlápek si říká Leiv Eiriksson.“
Stříbřena vhodila pásek s analýzou do odpadního otvoru
samoservaru.
„To je buď skvělá shoda okolností, nebo taky něco úplně jiného,“
řekla chladně.
„Ty to snad myslíš vážně.“
Marco se znovu obrátil od své pozorovatelny. „Co je skvělá shoda
okolností? Všimla sis, jaké mají zbraně?“
„Mají meče - hm - z ručně vykovaného a zakaleného železa. Snadno
se to otupí,“ pokračovala Kin zamyšleně. „Jejich největší zbraní je ta loď.
Znáš výraz, který zní tak nějak jako. postavit s překládaným
oplaňkováním?“
Přikývl.
„Výborně, mně to nic neříká. Jsou rychlí. Tihle lidé se svými loďmi a
meči vládnou velké části oceánu. Někteří z nich jsou piráti, ale i tak mají
celkem důmyslný systém zákonů. Jsou odvážní. Cesta dlouhá patnáct set
kilometrů v takovéhle skořápce není nic vzácného.“
Marco na ni užasle zíral. „To všechno ses od nich dozvěděla?“
„Ne, jediné, čemu jsem porozuměla bylo jeho jméno a to ještě jenom
proto, že už jsem ho slyšela dříve. To, co jsem říkala, už vím dávno.“
Podívala se na mixku, jako by u ní hledala potvrzení svých slov. Ta
přikývla.
„V roce tři sta dvaadvacet byl Eiriksson svým pánem,“ zarecitovala,
„a s lodí svou plavil se modrým oceánem?
„Jak poetické,“ odpověděl jí Marco nevzrušeně. „A teď, budeš tak
hodná a vysvětlíš mi to?“
„Jestli tě vychovali v Mexiku, nemohl jsi o tom slyšet,“ řekla Kin.
„Tam dole jsou pěkní snobové, co se jejich historie týče. Leiv Eiriksson...“
začala stručný výklad příslušného období pozemské historie, „... víc než tři
sta let po tom, co bitva u Haelcoru ukončila třetí a poslední Říši řémskou,
objevil Vinland.
Strata

Leiv Eiriksson je známý norský Viking, u nás známý spíše pod jinou podobou jeho jména – Leif Eriksson. Byl synem Erika Rudého, který se proslavil kolonizací Islandu a Grónska. Ten ostrov Grónsko plný ledu a sněhu záměrně nazval „Greenland“, Zelená země, aby tak do své země přilákal více kolonistů. Je tedy vidět, že už v té době nebyla klamavá reklama neobvyklá.

Leif Eriksson kolem roku 1000 vyplul na plavbu směrem na západ od Grónska a se svou posádkou je prvním prokazatelným Evropanem, který přistál na březích Severní Ameriky. Se svými lidmi přezimoval v zemi, kterou nazval Vinland, Země pastvin. Předpokládá se, že se jednalo o Newfoundland.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

24.10.2022
Petr Čáp

Ze stejné knihy...