Anglicky | Česky | |
Název | Strata | Strata |
Autor | Terry Pratchett | Terry Pratchett |
Autor obálky | Josh Kirby | Josh Kirby |
Překlad | Jan Kantůrek | |
Rok vydání | 1981 | 1997 |
Vydavatel | Colin Smythe Ltd. | Magnet-Press |
Počet stran | 261 | |
ISBN | 80-85847-78-7 |
Kin Aradová pracuje jako planetární technik u společnosti pro výstavbu nových světů. Přestože má skvělé postavení, zaměstnání opustí a vydává se na podivuhodnou cestu. V doprovodu čtyřrukého příslušníka civilizace kungů Marca a obludné Stříbřeny objeví místo, o kterém se jí předtím ani nesnilo, plochou Zemi… Tato kniha sice nepatří do zeměplošské série, ale kdo si oblíbil humor T. Pratchetta, neměl by si tuto sci-fi nechat ujít!
Ve vesmíru Straty to byl Remus, nikoli Romulus, kdo založil legendární město. A od toho se odvíjí i potíže s názvem tohoto města.
Strata má se Zeměplochou společnou nejen zemi, která je plochá, ale také nejproslulejší hospodu Zeměplochy.
Leiv Eiriksson je anglická podoba jména známého vikingského objevitele Leifa Erikssona. A i tento dobrodruh se objeví ve sci-fi románu Strata.
Když v roce 1981 vyšla v anglickém originále první Zeměplocha Barva kouzel, vyšel v daném roce i Pratchettův sci-fi román Strata. Obě knihy pak měly stejné ústřední téma – plochou zemi.
Strata je množné číslo od slova stratum, což znamená vrstva. Tento název knihy pak má více významů. Jedná se totiž nejen o geologické vrstvy, ale také o odkrývání různých vrstev samotného příběhu knihy.
Tuhle knihu Pratchett vydal dva roky předtím, než vyšla první Zeměplocha Barva kouzel. To je znát i na dosud nevypsaném Pratchettově stylu, ale také na tématu tohoto románu, které evidentně nešlo autorovi z mysli. Strata by se totiž dala považovat za příběh o tom, jak by mohla vypadat Zeměplocha, kdyby ji Pratchett nepsal jako fantasy, ale jako sci-fi.
Příběh se odvíjí někdy ve vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo žije na více planetách vesmíru a je v kontaktu s mnoha mimozemskými civilizacemi. Těch je tu zmíněno jen pár, kdy pouze dvě z nich zde hrají podstatnější roli tím, že jejich představitelé jsou členy výpravy, která má za cíl vstoupit na „plochou“ planetu. Tato skupina dobrodruhů pak putuje od okraje planety do jejího středu a postupně objevuje tajemství tohoto podivného světa.
Na rozdíl od Zeměplochy, kde není nutné znát vše, na co zde Pratchett odkazuje, protože vás pobaví příběh jako takový, u Straty je vhodnější mít alespoň obecné znalosti dějin lidstva. V opačném případě je zde riziko, že čtenář nepochopí odkazy na alternativní historii našeho světa, které mají v této knize o něco významnější úlohu.
Tato alternativní historie světa je pak dost blízká našim skutečným dějinám, přestože není zcela stejná. Pratchett pak dává čtenářům možnost vlastní úvahy, proč tomu tak je, tím, že hlavní otázku příběhu nechá zcela otevřenou. A zamýšlení se nad odpovědí na tuto otázku je pak tím nejzajímavějším, co kniha přináší.