Pratchett si v Pyramidách nevybral pouze egyptské odkazy, ale také odkazy na starověké Řecko, zejména na jeho filosofy a umělce.
Okolik
Okolik jako velmi známý znalec všeho odkazuje na někoho, kdo má velké všeobecné znalosti. Touto osobou byl mezi starořeckými filosofy nejznámější Aristoteles. Vyučoval v Platonově Akademii v Athéhách a byl učitelem Alexandra Velikého. Také založil vlastní školu Lykeion.
Snažil se obsáhnout a uspořádat veškeré vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Díky jeho filosofii „porozumět tomu, co jest“, se stal otcem mnoha vědních oborů jako je anatomie, astonomie, biologie, fyzika, biofyzika, ekonomika, embryologie, etnografie, geografie, lingvistika, logika, meteorologie a politologie. Stejně tak se zabýval estetikou, etikou, metafyzikou, rétorikou, teologií, a také tím, jak správně vzdělávat a vychovávat. Stranou nezůstala ani literatura a poezie.
Proč Jan Kantůrek zvolil jméno „O kolik“, je otázkou. V originále se totiž zeměplošský představitel Aristotela jmenuje Ibid. Ibidem znamená v latině „na stejném místě“ a v současnosti se „ibid“ používá jako pojmenování pro citaci či poznámky pod čarou. Ibid je také název humoristické povídky H. P. Lovecrafta o fiktivním římském filosofovi, což je asi nejpravděpodobnější pramen, odkud Terry při vymyšlení tohoto jména čerpal.
Xeno
Xeno má svůj předobraz v Zenonovi z Eleje, řeckém filosofovi Elejské školy žijícím v 5. století př. n. l. Byl to Parmenidův žák a přítel, který se snažil bránit jeho učení před učením Pythagora. Tvrdil, že podstatou světa je neměnný a nedělitelný celek. Používal logickou techniku „reductio ad absurdum“ (omezeno do absurdity). Sestavil čtyři logické paradoxy, řecky zvané Aporie. Právě Aristoteles byl ten, kterému se podařilo tyto jeho čtyři paradoxy popřít jako prvnímu.
Kopolymer
Kopolymer má předobraz v Homérovi a zřejmě také v Hérodotovi.
Homér je považován za autora starořeckých epických básní Illias a Odyssea. Jedná se o první písemné doklady řeckých dějin. Obě básně vznikly přibližně v druhé polovině 8. století př. n. l. Illias pojednává o posledních dnech dobývání Tróje Agamnenonem a Achilleem. Odyssea navazuje na Illias, kdy opjednává o ithackém králi Odysseovi. Ten se po dobytí Tróje chce vrátit zpět domů, ale protože urazí bohy, bloudí po 10 let v Egejském moři, než se domů skutečně dostane.
Hérodotos je prvním známým historikem, kdy sám Ciceron (filosof a jeden z hlavních opozičních politiků proti Césarovi) mu dal přízvisko „otec dějepisu“. Ve svém díle Histories apodeixis sepsaných do devíti knih podal do té doby nejúplnější popis světa, který byl Řekům v 5. století př. n. l. znám.
Ysop
Ysop je jasný představitel Ezopa, nejznámějšího starořeckého bajkaře. Ezop své bajky přednášel ústně, kdy po propuštění z otroctví hodně cestoval po Řecku, Egyptě i Babylónii. Bajky jsou krátké příběhy se stručným dějem, ve kterém většinou vystupovala zvířata a rostliny, které přebraly lidské vlastnosti (např. liška chytrost, osel hloupost). Každá bajka pak byla zakončena ponaučením.
Antifon
Antifon ze Zeměplochy je řecký Aristofanés, nejvýznamější představitel antické komedie. Jeho komedie se vždy týkaly aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápily. Zesměšňoval například Peloponéskou válku nebo zkažené mravy mladé generace. Nebál se ani zesměšňovat žijící osoby jakým byl vojevůdce Kleón. Ten se pak neúspěšně snažil, aby byl Aristofanes zbaven občanství a vyhnán z města. Přestože se z jeho díla dochovalo jen 11 her, významně ovlivnili další budoucí umělce, a to nejen ty řecké.
Pythakleidos
Pythakleidos, jako člověk, který si poradí i s těmi nejostřejšími úhly, je odkazem na Pythagorase, dalšího z řeckých filosofů, který věřil, že se vše skládá z čísel, a který je všeobecně znám každému žákovi základní školy díky definování matematické Pythagorovy věty, která byla pojmenována po něm.
Také se mu připisuje vznik pojmu filosofie. Když mu jeho žáci začali říkat sofos („mudrc“, „moudrý“), sdělil jim, aby mu raději říkali filosofos („milovník moudrosti“). Jeho následovníci si pak začali říkat filosofové.