„Ale starého krále přece nemůžete dosadit na trůn,“ nechápala Magráta. „Duchové nemohou vládnout. Neudrží na hlavě korunu. Propadla by jimi.“
„My ho nahradíme jeho synem,“ řekla Bábi. „To je ta správná posloupnost.“
„Ale, vždyť to už jsme všechno tolikrát probraly,“ zavrtěla Stařenka otráveně hlavou. „Možná tak za patnáct let, to jo, ale -“
„Dnes v noci,“ prohlásila Bábi.
„Dítě na trůně? Nevydrží tam ani pět minut.“
„Ne dítě,“ řekla tiše Bábi. „Dospělého muže. Vzpomínáš si na Alissu Opožděnou? Říkali jí taky Černá.“
Rozhostilo se ticho. Pak se Stařenka Oggová posadila.
„Do prkenný vohrady,“ zašeptala, „nemáš snad v úmyslu zkusit tamto...?“
„To tedy mám!“
„A do prkenný vohrady,“ opakovala Stařenka znovu velice tiše a dodala: „Ty už jsi o tom nějakou dobu přemýšlela, co?“
„Ano.“
„Podívej, Esme, neblázni. Víš sama, že Černá Alissa patřila k těm nejlepším. Podívej, já vím, že jsi skvělá v dejme tomu hlavologii a myšlení a takových věcech, ale Černá Alissa, ta se prostě postavila a pustila se do toho.“
„Chceš tím říct, že to nedokážu?“
„Promiňte,“ vmísila se jim do řeči Magráta.
„Ne, ne, to jistě ne,“ bránila se Stařenka, aniž si jí všimla.
„Proto.“
„Jenže... no, vždyť víš, ona byla to... hnojem všech čarodějek, jak to král řekl.“
– Soudné sestry
Také Černá Alissa má předobraz v našem světě, kdy se jedná o strašidelnou postavu anglického folklóru jménem Černá Annis.
Byla to stará rozmrzelá babizna s modrým obličejem, čarodějnice s železnými drápy, kterými dokázala hloubit jeskyně. Ráda si pochutnávala na lidském mase, nejraději na dětském. Vyskytovala se poblíž Leicestershiru v jeskyni Dane Hills. V noci vylézala ze svého doupěte, aby si k jídlu vyhledala bezstarostné a neopatrné děti a ovce. Kůži svých obětí si potom věšela za svůj opasek.
Rodiče své děti strašili, že pokud nebudou hodné, přijde si pro ně Černá Annis. Říkalo se, že domy v tomto kraji měly malá okna proto, aby Černá Annis nemohla dosáhnout dovnitř domu a unést z něj lidi. Její vytí a skřípot zubů byl slyšet na velkou dálku, takže lidé měli čas zabednit se před ní doma a držet se dále od oken. První písemné zmínky jsou o ní z konce 18. století. O původu tohoto strašidla se vedou spory, ale nejpravděpodobnější je, že vznikla na základě postavy Agnes Scottové, poustevnice či jeptišky, která žila samotářským životem právě v jeskyni Dane Hills. Rodiče tohoto kraje ji pak po její smrti změnili v osobu, kterou strašili své děti.
O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.