Hodil na stůl další, ještě silnější roličku pergamenů.
“Tohle je mnohem horší. Jestliže omylem uctívají falešné bohy, spočívá jejich omyl ve volbě falešných bohů, ale ne v jejich uctívání. Dobrá. Ale tohle -”
Ožunka pergameny pečlivě prostudoval.
“Jsem přesvědčený, že kopií je mnohem víc a jsou i v Citadele,” pokračoval Vorbis. “Tahle patřila Sašovi. Myslím, že jste to byl vy, generále, kdo mi ho doporučil, že?”
“Vždycky na mě působil dojmem inteligentního a bystrého mladíka,” odpověděl Zape-č‘.
“Ale nebyl loajální,” zavrtěl Vorbis hlavou. “A teď se mu dostalo zasloužené odměny. Můžeme litovat jen jediného - nepodařilo se nám ho přesvědčit, aby nám oznámil jména svých spolurouhačů.”
Zape-č‘e zaplavil náhlý pocit úlevy. Jeho oči se setkaly s Vorbisovým pohledem.
První přerušil ticho biskup Ožunka.
“De chelonian mobile,” přečetl nahlas. “,A želva přece kráčí.‘ Co to znamená?”
“Už jen tím, že bych vám to řekl, bych mohl způsobit že se vaše duše budou smažit tisíc let v pekle”, odpověděl mu Vorbis. Nespouštěl oči ze Zape-č‘e, který teď nehybně seděl a upřeně hleděl na stěnu.
“Myslím si, že to je risk, který si klidně můžeme dovolit,” rozvažoval Ožunka.
Vorbis se otřásl. “Ten člověk, který to napsal, se tady odvažuje tvrdit, že celý náš svět… cestuje nekonečnem a leží přitom na hřbetech čtyř velkých slonů,” řekl nakonec.
Ožunkovi spadla dolní čelist.
“Na hřbetech slonů?” nechtěl věřit svým uším.
“Tvrdí to,” přikývl Vorbis a přitom neustále pozoroval Zape-č‘e.
“A na čem stojí ti sloni?”
“Autor říká, že ti sloni stojí na krunýři obrovské želvy,” odpověděl mu Vorbis.
Ožunka se nervózně zašklebil.
“A na čem stojí ta želva?” vydralo se mu z úst.
“Nevidím důvod, proč bychom se měli dohadovat, na čem stojí nějaká želva,” vyštěkl na něj Vorbis, “když víme, že neexistuje!”
“No jistě, jistě,” pospíšil si Ožunka s odpovědí.
“To byla jenom ta moje hloupá zvědavost.”
“Většina zvědavosti je hloupá,” přikývl Vorbis.
– Malí bohové
Heslo “A přece kráčí,” které český Klub Terryho Pratchetta používá jako neoficiální zeměplošský pozdrav, je parodií na jedno velmi známé rčení Galileo Galileie.
Galileo Galilei byl šiřitelem a propagátorem Koperníkovy heliocentrické teorie, tedy že Země obíhá kolem Slunce, a ne jak bylo dosud bráno podle církevní nauky, že je Země středem vesmíru, kdy Slunce obíhá kolem Země. Nakonec byl pod hrozbou mučení a smrti církví donucen toto učení veřejně odvolat. Důsledkem bylo, že díky svému věku dostal pouze domácí vězení.
Motto „A přece kráčí“ odkazuje na poznámku, kterou měl Galileo pronést po odvolání své teorie před Římskou inkvizicí: „Eppur si muove!“ – „A přece se točí!“ Tento výrok vysvětluje, proč motto zní „A přece kráčí!“, přestože kamenem úrazu je existence samotné želvy, a ne to, jestli se pohybuje.
Ovšem samotný příběh o tomto známém výroku nemůže být pravdou. Říct něco takového před úředníky Římské inkvizice by zcela jistě znamenalo rozsudek smrti. Galileo tuto větu nemohl ani naškrábat na zeď své cely, jak tvrdí jiný příběh, jelikož podle historických pramenů nikdy nebyl uvězněn.
O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.