Lazebník pseudopolský je odkaz na komickou operu Lazebník sevillský, která se odehrává v 17. století ve Španělsku, a jejímž autorem je italský hudební skladatel Gioacchino Rossini.
Děj se odehrává ve španělském městě Sevilla, kdy doktor Bartolo, poručník Rosiny, si ji chce vzít, aby tak získal její dědictví. Do Rosiny se však zamiluje hrabě Almavivo. Hraběti v přístupu k Rosině pomáhá lazebník Figaro, který chodí holit doktora Bartola do jeho domu. Rosina se pak do hraběte, který se nejprve vydává za důstojníka a pak za učitele hudby, zamiluje. Hrabě nakonec podplatí notáře a svědka, a díky tomu ve svatební smlouvě změní jméno Bartola za hraběte Almaviva. Bartolo je z tohoto podvodu rozčílený a přivede policii. Hrabě pak na důkaz, že mu jde skutečně jen o lásku Rosiny, přenechá její dědictví hrabivému Bartolovi, který novomanželům nakonec požehná.
Kouzelná pikola je poslední opera W. A. Mozarta s názvem Kouzelná flétna. Jedná se o pohádkovou operu.
Princ Tamino je zachráněn družinou Královny noci a za to jí slíbí, že zachrání její dceru Paminu ze spárů čaroděje Sarastra. Nakonec zjistí, že Královna noci lhala a Saraster ve skutečnosti Paminu chrání. Pamina a Tamino se do sebe zamilují a Tamino se rozhodne podstoupit zkoušku mlčenlivosti, aby se tak s ní mohl oženit. Společně s ním skládá zkoušku jeho přítel Papageno, aby i on získal lásku své dívky Papageny. V této těžké zkoušce nakonec uspějí. Královna noci pak na ně zaútočí, ale je oslněna světlem Sarastra (moudrost), Tamina (síla) a Paminy (krása) a propadá se do podsvětí.