Víte, že?

Chlápek s bičem

Být knězem v chrámu Zkázy ztracených pokladů krokodýlího boha Offlera má i své výhody. Tak především, domů se většinou dostanete už před koncem pracovní doby. Je to díky tomu, že je chrám ztracený a většina Offlerových uctívačů k němu nikdy nenajde cestu. To jsou ti šťastnější.
Podle tradic směli do nejvnitrnější svatyně chrámu jen dva lidé. Nejvyšší kněz a pak ještě druhý kněz, který byl vzhledem k jejich počtu nejnižší. Offlerovi služebníci své úřady zastávali celá léta a ve funkci kněží se střídali. Byla to nenáročná práce, když uvážíme, že ti nejúspěšnější Offlerovi uctívači byli nabodnuti na kůly, rozdrceni, otráveni nebo naplátkováni automatickými pastmi a nástrahami ještě dříve, než vůbec dorazili k pokladničce a k nápisu s obrázkem veselého penězoměru, umístěnými před sakristií.
Oba svatí mužové teď seděli na hlavním oltáři, ve stínu drahokamy obsypané sochy samotného Offlera, a hráli Mordýřovu sudou. Najednou k nim dolehlo zaskřípání hlavních chrámových vrat.
Nejvyšší kněz zvedl hlavu.
„Á hop!“ pokýval moudře hlavou. „Další kandidát pro pohyblivou kamennou kouli.“
„Kde jsme to -“ zamyslel se Nejvyšší kněz. „Jo, jaká byla sázka?“
„Dva oblázky,“ odpověděl Nejnižší kněz.
„Dobrá.“ Nejvyšší kněz nahlédl do svých karet. „Vyrovnávám na ty tvé dva oblázky a zvyšuju o -“
Odněkud z chrámu se ozvala ozvěna tichých kroků.
„Minulý týden se dostal nějaký chlápek s bičem až k tomu místu, kde jsou ty velké ostré špice,“ zabručel Nejnižší kněz.
– Sekáč

Chlápek s bičem není nikdo menší než Indiana Jones. Pohyblivá koule a ostré špice jsou legendárními pastmi, kterým Indy čelil ve svých dobrodružstvích.

Filmy s Indiana Jonesem vznikly díky setkání George Lucase a Stevena Spielberga v květnu 1977 na Havajských ostrovech. George Lucas se sem přijel ukrýt v obavách z neúspěchu první epizody (vlastně čtvrté) Hvězdných válek a Steven Spielberg zde odpočíval po natáčení Blízkých setkáních třetího druhu. Poté, co Lucas dostal zprávu, že Hvězdné války v kinech sklízejí úspěch, začal pomýšlet na další práci. Mezitím se mu s plány na nový film svěřil i Spielberg, a tak slovo dalo slovo a pánové začali společně sepisovat své náměty, z nichž brzy vykrystalizovala postava archeologa – dobrodruha.

Jméno hlavní postavy mělo být původně Indiana Smith, což se nelíbilo Spielbergovi; nevadilo mu ani tak „Indiana“, což je odvozeno od jména Lucasova psa, ale namísto „Smith“ navrhnul konečné „Jones“.

George Lucas původně nechtěl, aby Indyho hrál Harrison Ford, protože se bál, aby se pro něj Ford nestal „tím, čím je pro Scorseseho De Niro“, nicméně další kandidáti, např. Peter Coyote, Nick Nolte či Tom Selleck, upřednostnili jinou práci, a tak se stal Ford po Hanu Solovi i Dr. Henrym „Indiana“ Jonesem.

Natáčení v Tunisku a na Havajských ostrovech bylo náročné a provázela ho řada problémů. V Severní Africe postihla celý štáb epidemie střevních potíží. Díky vysílení z horeček, průjmů a dalších průvodních jevů ale vznikl jeden z nejslavnějších gagů filmové historie: V den, kdy se měla natáčet potyčka Indyho a arabského šermíře, se Ford cítil pod psa, a tak podal návrh: „A co kdybych toho hajzla prostě odpráskl?“

I přes všechny potíže se film Dobyvatelé ztracené archy stal nejvýdělečnějším filmem roku 1981 (tržby 383 milionů dolarů) a získal 8 nominací na Oskara, z čehož 5 proměnili v sošku. Byly to kategorie Zvuk, střih, vizuální efekty, výprava a střih zvukových efektů.

Původní trilogie také obsahuje několik odkazů na Hvězdné války. V Dobyvatelích ztracené archy jsou mezi hieroglyfy na sloupu během otevírání schrány s archou vidět C3PO a R2D2, v Chrámu zkázy se bar jmenuje Obi-Wan Club a v Poslední křížové výpravě během prvního setkání Indyho s Donovanem na party ve vedlejší místnosti hraje piano „Storm Trooper March“.