Bosorbaba a její pomocníčci

Recenze na Svobodnej národ, první díl ze zeměplošské série pro děti o devítileté Toničce Bolavé, která se rozhodne stát se čarodějkou na Křídě, kde se čarodějky v minulosti běžně upalovaly.

Po Mauricovi a jeho vzdělaných hlodavcích přišel Terry Pratchett s další zeměplošskou knihou pro mládež. Svobodnej národje první ze čtyř románů o Toničce Bolavé, mladé čarodějce žijící v horách Beraní hlavy, na Křídě, kde podle většiny starších čarodějek nemůže vyrůst silná čarodějka, protože křída je slabý drolící se nerost.

Devítiletá Tonička však o tomto jejich přesvědčení nic neví, a vlastně ani neví, že by se mohla považovat za čarodějku, a neváhá bránit svého bratříčka před mocnou královnou víl z jiného světa.

Na boj s takto mocným protivníkem naštěstí není sama, kdy jí pomáhá klan Nac mac Fíglů. Jedná se o národ skřítků, jejichž hlavní zábavou je boj, nejlépe s nepřáteli, kteří jsou větší než oni. Což jsou prakticky všichni, pokud se zrovna neperou mezi sebou.

Tonička se od jiných Pratchettových zeměplošských postav liší jednou podstatnou vlastností – je jedinou postavou, která v knihách viditelně stárne. Je to pochopitelné, protože série o Toničce Bolavé je určena pro dospívající mládež. Hlavní postava tedy stárne společně s dětmi, pro které jsou příběhy o Toničce určené.

Terry Pratchett zde také poprvé v Zeměploše používá kapitoly, aby se dětem (a rodičům) příběh lépe odděloval na jednotlivé části. Příběhy o Toničce jsou také vypravěčsky jednodušší, než je pro Zeměplochu zvykem.

Ani pro dospělého však není četba Svobodného národa v žádném případě ztráta času. Zejména si užije Nac mac Fígly a jejich mluvu, kterou Jan Kantůrek skvěle převedl z originálu do jakéhosi moravského hantecu s příměsí dalších českých nářečí. To se mu podařilo i díky tomu, že přestože drtivou část svého života strávil v Praze, nikdy neztratil spojení se svými moravskými kořeny.

Hodnocení 10/10