Kobercové

Terry Pratchett tuto knihu napsal v 17 letech, ale u nás již vyšlo přepracované vydání, které přepsal, když se stal slavným díky humoristické sérii Zeměplocha. Je tedy těžké rozlišit, co bylo původní myšlenkou začínajícího autora, a co vzniklo dopracováním po tolika letech. Určitý obrázek si můžete učinit, jestliže se vám do ruky dostalo druhé vydání v češtině z roku 2015. Nejen, že obsahuje ilustrace přímo od Terryho Pratchetta, které zdůrazňují, že kniha je určena spíše pro mladší čtenáře, ale také obsahuje příběh o Kobercích, který v roce 1965 vycházel v týdenní příloze určené pro děti.

Samotný příběh románu Kobercové by byl obyčejným fantasy příběhem králů a císařů bránících se nepřátelským zlým nájezdníkům, kdyby nebylo prostředí, do kterého je tento příběh zasazen. Jedná se totiž o národy, které žijí na Koberci (my lidé bychom asi řekli, „v koberci“) a staví si své osady mezi obrovitými vlasy Koberce, kdy jednou z obchodních komodit je prach, který se na Koberci usazuje. Je zde pak vše, co byste od fantasy očekávali – hrdinové, boje, nestvůrní nepřátelé, příšery, objevování nových věcí a putování za dobrodružstvím. Prostředí vás ale také nutí přemýšlet, co za lidmi používané předměty dopadlo do vlasů Koberce, které pak jejich obyvatelé používají jako zdroj surovin nebo jako orientační body světa, ve kterém žijí.

Čtenář znalý Pratchettových knih pak může cítit vliv, který tato kniha měla na pozdější autorovu tvorbu. Zejména je tento zcela smyšlený a originální svět plný podivuhodných tvorů předzvěstí budoucí Zeměplochy.

Tvorové tak miniaturní, žijící bez povšimnutí lidstva v jejich obydlí, pak také připomínají Pratchettovu trilogii o Nomech, kteří také žijí bez povšimnutí v blízkosti lidí. A stejně jako Nomové, mají i Kobercové evidentně jiné vnímání času (oproti lidem žijí daleko rychleji, tedy nepostřehnutelně).

Nátura národů Mizvoňů a Tupomentálů žijících na Koberci je pak až nápadně podobná postavám Nac Mac Fíglů ze Zeměplochy, kdy jsou sice malí, ale nesmírně silní a agresivní.

Přestože je tento román určen zejména pro děti, nepochybuji, že pobaví i dospělé. Kniha nepostrádá humor, ale je ho zde na rozdíl od Zeměplochy jako šafránu.