Pohlednice

„Na co se to dívám, Slavoji?“ zvedl Vlahoš von Rosret oči od kartonového obdélníku ležícího na jeho stole v kanceláři vrchního poštmistra, kterou v poslední době navštěvoval už jen zřídka.
„Blahopřání ke Svátku prasečí hlídky, pane,“ pyšně představil svůj nejnovější vynález Slavoj Zálepka. „Ankh-Morpork je plný přistěhovalců, kteří budou před svátky chtít pozdravit své příbuzné a přátele doma. Obrázek zasněženého Ankh-Morporku všem na ploše ukáže, jak je u nás krásně!“
Vlahoš zaplašil myšlenky na krásy Stínova, které dokázali ocenit pouze skuteční milovníci dekadence, a v hlavě se mu začala roztáčet kolečka plánu, jak Slavojův nápad dovést k dokonalosti.
„Skvělý nápad, Slavoji, ale ne ve všech zemích se slaví zrovna Prasečnice. Přidáme tam zimní slunovrat, Půst Svatého Janerada a další svátky. A proč by vlastně měli psát jen Ankh-Morporčané ven? Sežeňte ikonografie známých zeměplošských míst a obkreslete je zapadané sněhem! Na rubovou stranu předtiskněte hodnotu známky do Ankh-Morporku a můžeme doručovat přání příbuzných k nám.“
Slavoj pochopil, že právě založil další sběratelské odvětví, a vyběhl ze dveří plnit obdržené úkoly.
***
Balíky svátečních pohlednic byly ve většině měst rozebrány během několika dnů a všude se z nich stal hit. Tedy, skoro všude. Mehmed Šašlik, nepříliš úspěšný provozovatel stánku s klačským rychlým občerstvením dostal od svého bratra, poštmistra v Al Kali, pohlednici s následujícím textem:
„Milý bratře, obdržel jsem zásilku takovýchto lístků, abych je prodal lidem. Naštěstí je s výjimkou tohoto sežral velbloud, protože kdybych je komukoliv ukázal, vyrazila by celá naše velká rodina zachránit tě z toho blázince zvaného Ankh-Morpork. Pozdravuj pana Rosreta, jestli ho potkáš. Že mu vzkazuji, ať se k nám někdy v zimě přijede podívat.“
***
O několik měsíců později se poštmistr Šašlik dočetl v ankh-morporském poštovním věstníku, že největším lákadlem první filokartistické burzy v dějinách byla pohlednice s názvem Zasněžená Klač. O tom, že si Mehmed koupil nový dům, otevřel luxusní restauraci a zve všechny příbuzné za ním, se jeho bratr již nedověděl, protože od té chvíle nechával své velbloudy a kozy sežrat naprosto veškeré zásilky. Od těch bláznů z Ankh-Morporku přece nemůže přijít nic dobrého.