Terry Pratchett je nadšený recyklátor nápadů. Přestože nikdy neměl nouzi o spoustu těch nových, bylo mu zřejmě líto, když některé z těch starých se moc neprosadilo.
To je nejspíš i důvod, proč ze svátku Pečené duše, svátku Malých bohů a ze dne Prasečí hlídky, které se objevily v roce 1976 v Temné straně slunce, udělal později také zeměplošské svátky.
Na Zeměploše se tak slaví obdoba těchto svátků.
Kačer svátku Pečené duše je obdoba králíčka a Velikonoc. Na rozdíl od Velikonoc se tento svátek slaví v úterý, kdy také začíná lovecká sezóna kachen. Vidět kachnu jako první, pak přináší štěstí. Té kachně naopak smůlu.
Svátek Malých bohů je pak poněkud nudná letní slavnost.
Ze dne Prasečí hlídky se pak stala Noc Prasečí hlídky, která značí konec roku. V den Prasečí hlídky jsou zavřené všechny obchody a tento den (a noc) je jediným dnem v roce, kdy všechny čarodějky zůstávají doma. Stařenka Oggová si tento den užívá tím, že ani nevyleze z postele.
Terry Pratchett byl zjevně při psaní Temné strany slunce značně ovlivněn Isaacem Asimovem, protože kromě jeho robotů do svého příběhu vpletl i psychohistorii.
Terry Pratchett měl Zeměplochu plnou odkazů na různé osobnosti. S těmito odkazy však začal už dříve, kdy v Temné straně slunce odkazoval zejména na Isaaca Asimova a jeho roboty.