Víte, že?

Skarabeus

A pak se po nebi rozběhlo slunce.
Mnoho lidí uvažuje o tom proč. Někteří lidé si například myslí, že slunce po nebeské báni kutálí obrovský chrobák hovnivál. To vysvětlení ovšem postrádá určitou technickou fundovanost a má navíc jednu velkou nevýhodu, totiž tu, že jak by se mohlo ukázat, za určitých okolností je pravděpodobně správné.
Slunce tedy doputovalo k západu, aniž se mu přihodilo něco nepříjemného (Jako například, že by si ho někdo zahrabal do písku a nakladl do něj vajíčka.), a jeho hasnoucí paprsky čiročirou náhodou zabloudily oknem do jednoho malého pokojíku v Ankh-Morporku a odrazily se od zrcadla.

***

„Ó, Die,“ zamumlal nejvyšší kněz Klova s hlavou ibise, boha spravedlnosti. „Jaké jsou královy příkazy? Bohové procházejí zemí, perou se a ničí domy, ó, Die. Kde je král? Co bude chtít, abychom udělali?“
„Jo,“ souhlasil s ním nejvyšší kněz Škraba, boha tlačitele sluneční koule. Cítil však, že se od něj čeká něco víc. „A v pravdě,“ dodával, „vaše svatost si jistě všimla, že slunce se na své cestě kymácí, protože se o něj všichni sluneční bohové perou, a -“ teď poněkud nejistě zašoupal nohama, „svatý Škrab podnikl strategický ústup a, hm, jaksi - neplánovaně přistál ve městě Hort. Jeho pád zmírnilo poměrně velké množství budov.“
„A stalo se mu po právu,“ přisadil si nejvyšší kněz Trpa, boha vozataje slunce. „Protože podle toho, co já vím, můj pán je ten jediný -“ V půli věty umlkl.
– Pyramidy

Podle egyptské mytologie je zlatý skarabeus (vruboun posvátný) symbolem vycházejícího Slunce, Všemocného stvořitele, ochránce před zlem a boha reinkarnace.

Podle starodávných Egypťanů, tak jako brouk valí svou kuličku, valí i bůh Chepri slunce po obloze. Věřilo se, že skarabeus existuje pouze v samčí formě a vzniká tak sám ze sebe (reinkarnace).

Egypťané měli opravdu mnoho bohů, jak v Pyramidách naznačuje Pratchett rvačkou mezi bohy o sluneční kotouč. Cheprer byl bohem ranního slunce, Re poledního a Atum večerního.

Za mimořádně účinné amulety byli pokládáni skarabeové okřídlení, kteří byli kladeni na místo srdce mumiím jako jejich ochránci u “soudu mrtvých”.

Na jejich spodní straně byla vyryta slova 30. kapitoly Knihy mrtvých: “Ó, mé srdce, ty nejvnitřnější části mé bytosti! Neobracej se proti mně jako svědek před tribunálem. Neboť ty jsi bůh, který je v mém těle, můj stvořitel, který udržuje mé údy.“

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

15.12.2025

Petr Čáp