Víte, že?

Parfémová vůně

Ty Mrcha v roklině ještě zrychlil, krk natažený kupředu v celé délce, mohutné nozdry otevřené jako nasávací otvory proudového letadla.
„Je vyděšený!“ zaječela Ptraci. „Zvířata vždycky poznají, když se dějí takové věci!“
„Požár pralesa a tak!“
„Nejsou tady žádné stromy!“
„No tak záplavy a tak! Mají takový zvláštní přírodní smysl.“
…Phi* 1700 (u/v). Vedlejší kořen e/v. Rovná se pravděpodobnosti 7 ku 12…
Narazila na ně zvuková vlna. Zvuk byl tichý jako rozfouknuté chmýří pampelišky, oznamující půlnoc, ale měl tlak. Převalil se přes ně, takže se v něm chvíli dusili jako pod sametovým závěsem a žaludky se jim houpaly, jako kdyby pozřeli jaternicový prejt v hodně laciném bufetu.
A byl pryč.
Ty Mrcha zpomalil do chůze, což byl komplikovaný proces, při němž musel instruovat postupně každou nohu zvlášť.

* Pozn. autora: Phi uvažujeme jako efekt, kterého docílíme, když destilujeme varlata malého druhu stromového medvěda se zvratkem velryby a přidáme hrst růžových lístků. I kdyby to byl Těpic věděl, nebyl by se pravděpodobně cítil lépe.
Pyramidy

Zde překladatel Jan Kantůrek omylem přiřadil poznámku autora k jinému odstavci, než ke kterému byla určena (poznámka patří k textu o stránku dříve, takže jde o jasnou záměnu) a trochu si ji uzpůsobil, aby dávala větší smysl.

Když ale poznámku autora přidáme ke správnému odstavci, hned začne celý text dávat daleko větší smysl:

Nebylo to snadné. Těpic sice velblouda osedlal, ale zapomněl na postroj. Ptraci se držela hrsti velbloudí srsti. Všechno, co měl k dispozici Těpic, byly hrsti Ptraci. Bez ohledu na to, kam se pokoušel položit ruce, dotýkal se vlahé hebké pokožky. Na něco takového ho jeho dlouhodobé studium ani v nejmenším nepřipravilo, zatímco, jak bylo vidět, Ptraci to z míry nevyvádělo, takže na něco takového připravená být musela. Její dlouhé vlasy ho švihaly do tváře a velmi intenzivně voněly nějakým exotickým parfémem.*

* Pozn. autora: Efekt byl dosažený destilací varlat malého stromového druhu medvěda se zvratky velryby a přidáním hrsti růžových okvětních lístků. Těpic by se pravděpodobně necítil lépe, kdyby to věděl.

Pokud vám přijde parfém z varlat medvěda a zvratků velryb za neuvěřitelný, tak v dalších odstavcích vám dáme několik příkladů, z čeho všeho se parfémy se dělaly ve skutečnosti:

Ambra je skvostný název pro skutečné velrybí zvratky. Jedná se o voskovitou látku, kterou vorvani používají k rozkladu tvrdých rohovitých čelistí krakatic, kterými se živí. Za čerstva má předvídatelný nevábný pach, ale po několikaleté oxidaci na skalách v mořích získá sladkou mořskou tabákovou vůni.

Kastoreum je olejovitý sekret pocházející ze speciálních váčků bobra, které jsou umístěné u kořene ocasu. Tímto výměškem si bobři mastí srst a značkují teritorium. Je to tedy podobné, jako byste měli parfém ze známějších tchořích výměšků, jen méně zapáchajících.

Cibet, jak napovídá název, je výměšek z cibetky. Stejně jako u bobra se jedná o sekret z análních žláz cibetkovité šelmy podobné kuně.

Hyraceum je po výše uvedených velrybích zvratcích a savčích análních sekretů změnou, i když se nedá říct, že k lepšímu. Jedná se totiž o zkamenělou moč damanů. Velikostí i podobou mají nejblíže k takovým morčatům nebo vombatům, ale druhově jsou nejblíže příbuzní se slony. Damani po tisíce let močí na stejné místo, čímž vznikla tvrdá zkamenělá hmota, které se říká „africký kámen“. A z této zkameněliny se extrahuje hyraceum.

Skatol je organická sloučenina, která se vyskytuje v lidských a zvířecích exkrementech. V nízkých koncentracích má ale skatol paradoxně nádhernou květinovou vůni.

Indol je pro změnu látka, která vzniká při hnilobě a do parfému se také dává z důvodu vůně přezrálých květů jako jsou lilie.

Živočišné sekrety se v dnešní době z humánních důvodů nahrazují syntetickými látkami, ale mnoho z výše uvedených látek se používá v parfémech i nadále. Tak snad jsme vás od koupě exotických a drahých parfémů příliš neodradili.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

23.02.2026
Petr Čáp

Ze stejné knihy...