Hertzsprungův-Russellův diagram vyjadřuje závislost povrchové teploty hvězd na jejich svítivosti nebo absolutní magnitudě v různých fázích vývoje. Hvězdy nejdéle zůstávají na hlavní posloupnosti (až 90 % svého života). V této fázi se uvnitř hvězdy spaluje vodík na helium.
Hvězdy nezaplňují celý diagram rovnoměrně, ale shlukují se na určitých místech, které závisí na jejich stáří, velikosti a hmotnosti.
Na vodorovné ose diagramu je zanesena teplota (zpravidla v logaritmické stupnici). Teplota klesá zleva doprava. Svislá osa popisuje hodnoty svítivosti, popřípadě absolutní magnitudy kalibrovaná podle Slunce. Hvězdy s větší svítivostí jsou tedy v horní části diagramu a hvězdy s vyšší povrchovou teplotou jsou v levé části diagramu. Fakticky se tak jedná o diagram zobrazující evoluci různých druhů hvězd.
Jen je škoda, že Terry Pratchett neuvedl, kam bychom měli Velkou A’Tuin do Hertzsprung-Russelova diagramu zařadit. Pravděpodobně ale do Hlavní posloupnosti, kde je také naše Slunce.
Petr Čáp
Filosof Xeno v Pyramidách diskutuje o svých parodoxech, např. že zajíc nemůže předběhnout želvu. Kde je původ těchto Xenových paradoxů?
Dopelganger, neboli dvojník, je určitý druh strašidla.Toto strašidlo má dokonce pojem v psychologii.
Už jste nejspíš slyšeli něco o biblických pohromách. Jednou z nich byl i déšť žab, jedna z 10 ran egyptských.