nebo
Víte, že?
Erik nebo Faust
Magický kruh.
Vypadal jako velmi pečlivá práce. Kdokoliv ho kreslil, byl si plně vědom toho, že úkolem magického kruhu je rozdělit vesmír na dvě část - uvnitř a vně.
Mrakoplaš byl pochopitelně uvnitř.
“Hm.” Prohlásil a zažíval známý a uklidňující pocit vyděšené bezmocnosti, který ho zaplavil.
“Zaklínám a zaříkám tě proti všemu násilí, ó démone z hlubin,” prohlásil hlas nikoliv, jak si Mrakoplaš právě uvědomil, ze stolu, ale zpoza stolu.
“Jasně, jasně,” pospíšil si rychle Mrakoplaš.
“Já tomu rozumím. Ehm. Neexistuje alespoň malá možnost, že tady došlo k drobné chybičce, co?”
“Vari! Odstup!”
“Prima!” souhlasil Mrakoplaš. Pak se zoufale rozhlédl kolem sebe. “Ale kudy?”
“Nemysli, že mě vlákáš do zkázy svým prolhaným jazykem, páchnoucí zplozenče Shamharotův!” odpověděl mu stůl. Jsemť poučen v cestách a způsobech démonů! Musíš poslechnout každý můj rozkaz, jinak tě vrátím zpět přímo do rozžhaveného pekla, ze kterého jsi přišel. Jsi přitáhl, promiň. Tedy přesně jest, jsi přitáhl. A myslím to vážně.”
Za stolem se vztyčila postava. Byla malá a větší část zní byla ukrytá pod množstvím talismanů a amuletů. Byla těmi krámy ověšená tak hustě, že i kdyby ji nechránily proti magii, byly by ji jistě ochránily proti ráně mečem. Postava měla na očích brýle a na hlavě klobouk s dlouhými klapkami na uši, což jí dodávalo podobu krátkozrakého kokršpaněla.
V jedné roztřesené ruce měla meč, tak ověšený okultními znaky a ochrannými pečetěmi, že se začínal pomalu ohýbat.
– Erik
U názvu zeměplošského románu Erik je přeškrtnuté jméno Faust. Není tedy pochyb, kde se Terry Pratchett při psaní tohoto krátkého románu inspiroval.
Faust je postava legendy o vzdělanci, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda je německého původu, ale rozšířila se i do dalších evropských zemí.
Legendární doktor Faust vychází ze skutečné historické postavy dr. Johanna Fausta (asi 1480–1540), středověkého německého alchymisty, o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem.
Tato legenda se dočkala mnoha zpracování v literatuře. Jedním z nejstarších je německá verze z roku 1578 Historie dr. Johanna Fausta. Velmi známá zpracování jsou např. od anglického dramatika Christophera Marlowa nebo od Johanna Wolfganga Goetha.
Legenda praví o tom, jak doktor Jan Faust z Wittenbergu uzavřel smlouvu s ďáblem Mefistofelem, aby mu ďábel sloužil 24 let. Po uplynutí této doby si jej pak může odnést do pekel. Brzy ale Faust poznává, že mu smlouva s ďáblem nepřináší očekávané naplnění žádostí a tužeb. Faust se nechá touto nabídkou zmámit, teprve když mu Mefistofeles zjeví krásnou Helenu Trojskou. Novým úpisem poroučí duši peklu a definitivně opouští Boha. Jeho osud je zpečetěn a lhůta dovršena. Fausta si odnesou ďáblové.
Erik je pak velmi podobný Faustovi. Jedná se o démonologa, ještě chlapce, který neváhá obětovat svou duši peklu za to, když mu budou splněna tři přání. Jak je ale zvykem ďáblů, přání sice splní, ale přesto jej podvedou. Příkladem je Erikovo přání setkat se s nejkrásnější ženou, kdy se setká se zeměplošskou verzí Heleny Trojské Elonorou Tsortskou, ale v době, když už její krása byla trochu za zenitem. Pratchett tu velmi jasně dává najevo, že věřit zlu se nevyplácí, vždy tě nějak oklame.
V Praze na Karlově náměstí dokonce stojí Faustův dům. Skutečný doktor Faust zde však ve skutečnosti nikdy nebydlel. V domě však žili učenci, kteří se zabývali přírodními vědami a alchymií. Nejznámějším z nich byl alchymista z dob císaře Rudolfa II. Edward Kelly. Dům má dodatečně dozdívaný kus stropu, dostatečně velký, aby se jím mohl protáhnout dospělý muž. Vzhledem k tomu, že doktor Faust měl být do pekla odvlečen tak, že s ním ďáblové prorazili strop, je zřejmé, proč tento barokní dům dostal přezdívku Faustův dům.
30.08.2021
Petr Čáp 