Chlapci odkojení vlčicí

Odkaz na legendu založení starého Říma. Jeho zakladatelé, dvojčata Romulus a Remus, byli podle této legendy odkojeni vlčicí, která je našla na břehu řeky a vzala si je do svého doupěte.

Pověst o založení Říma praví, že po zničení starobylé Tróji se podařilo několika jeho obráncům uprchnout a vylodili se na pobřeží Itálie v Latiu, kde založili město Alba Longa. Městu vládl Numitor, ale jeho mladší bratr Amulius jej svrhnul a zaujmul jeho místo. Slabého Numitora se nebál, ale obával se jeho dětí. Proto jeho syna zavraždil a jeho dceru Rei Silvii přinutil stát se pannou vestálkou. Té se však brzy narodili bratři dvojčata, kdy jejich otcem měl být bůh války Mars.

Amulius dostal strach, proto přikázal Rei Silvii uvrhnout do vězení a děti hodit do Tiberu. Otrok položil koš s dětmi do vody a odešel, kdy si myslel, že rozvodněný proud děti vezme pryč. Koš se však zachytil o větve a poté je našla vlčice, která je odkojila. Později je v jejím doupěti našel králův pastýř, který je vychoval a pojmenoval je Romulus a Remus.

Když bratři dospěli, postavili se do čela povstání proti Amuliovi, a když jej porazili, dosadili zpět na trůn svého děda Numitora. V Alba Lonze však nechtěli zůstat a vydali se do míst, kde byli vyvrženi na břeh Tiberem, aby zde založili vlastní město.

Mezi bratry však vznikl spor o to, podle kterého z nich se bude nové město jmenovat, kde se má začít stavět a kdo z nich bude ve městě vládnout. Když Romulus začal kopat příkop, jímž měli být obklopeny hradby budoucího města, Remus tento příkop s posměškem přeskočil. Rozhněvaný Romulus bratra zabil a zvolal: „Tak se stane každému, kdo se opováží překročit hradby mého města!“

Město pak bylo nazváno podle svého zakladatele a Romulus se stal jeho prvním legendárním králem.