Také Černá Alissa má předobraz v našem světě, kdy se jedná o strašidelnou postavu anglického folklóru jménem Černá Annis.
Byla to stará rozmrzelá babizna s modrým obličejem, čarodějnice s železnými drápy, kterými dokázala hloubit jeskyně. Ráda si pochutnávala na lidském mase, nejraději na dětském. Vyskytovala se poblíž Leicestershiru v jeskyni Dane Hills. V noci vylézala ze svého doupěte, aby si k jídlu vyhledala bezstarostné a neopatrné děti a ovce. Kůži svých obětí si potom věšela za svůj opasek.
Rodiče své děti strašili, že pokud nebudou hodné, přijde si pro ně Černá Annis. Říkalo se, že domy v tomto kraji měly malá okna proto, aby Černá Annis nemohla dosáhnout dovnitř domu a unést z něj lidi. Její vytí a skřípot zubů byl slyšet na velkou dálku, takže lidé měli čas zabednit se před ní doma a držet se dále od oken. První písemné zmínky jsou o ní z konce 18. století. O původu tohoto strašidla se vedou spory, ale nejpravděpodobnější je, že vznikla na základě postavy Agnes Scottové, poustevnice či jeptišky, která žila samotářským životem právě v jeskyni Dane Hills. Rodiče tohoto kraje ji pak po její smrti změnili v osobu, kterou strašili své děti.
Petr Čáp
Česká verze Ježčí písně již prakticky zlidověla. Můžete ji zaslechnout u táborových ohňů i při jiných společenských příležitostech. Kde se však vzal její text a hudba?
Zeměplošský bůh Herne má stejné jméno jako jedna britská mytologická postava, která se často objevuje v literatuře i kinematografii.
První odkaz na oblíbenou postavu zeměplošského vynálezce Leonarda da Quirm se objevil již v Soudných sestrách.