Na Zeměploše se objevuje nový druh showbyznisu, kterému se říká “pohyblivé obrázky”. A tvorové všech druhů jsou ochotní obětovat téměř cokoliv, aby se v jednom z nich mohli objevit.
Jak napovídá název této knihy, tentokrát si vzal Pratchett za cíl zparodovat svět kinematografie. Užijete si tak mnoho narážek na známé filmy, filmové postavy anebo na svět showbyznisu.
Hlavní postavu Viktora Grýnbauma, studenta magie, který se rozhodne dát se na dráhu filmového umění, považuji za nejméně zajímavou hlavní postavu Pratchettových Zeměploch. Tento nedostatek ale Pratchett vyvažuje vtipnými a zábavnými věcmi, které se kolem něj dějí.
Můžeme tak sledovat, jak si nový arcikancléř Neviditelné univerzity Vzoromil Výsměšek poradí ve své funkci, a jak mágové reagují na krizi ohrožující jejich svět. Výsměšek je tak silnou postavou, že v pozici arcikancléře zůstane až do konce zeměplošské série.
Také se více dozvíme o životě trollů, kdy pronikneme do jejich milostných námluv v podání trolla Navážky, který praštil se zaměstnáním rozpleskávače (vyšší stupeň vyhazovače) U Prokopnutého bubnu.
Hodně prostoru je pak dáno Kolíkovi Aťsepicnu, který využil příležitosti vydělat nějaké prachy v kinematografickém oboru a chytá se každého nápadu, který by se dal v tomhle směru zpeněžit.
Kniha má kromě nevýrazné hlavní postavy i slabý příběh. U jiných autorů bych to bral jako velké negativum, proč se rozhodnout knihu nečíst. Pratchett ale dokázal i na tak chabém základě vytvořit tolik humorných scén, že se i přes to budete bavit od začátku do konce. Jedná se tedy o slabší zeměplošský díl, který je však v porovnání s humornou fantasy jiných autorů stále na vysoké úrovni.