Statičtí hrdinové

Osmá kniha v sérii

Je to kniha, která se dá doporučit pro čtenáře, kteří se Zeměplochou dosud nepřišli do styku. Pratchett zde má již ucelenou představu o tom, jak má svět Zeměplochy fungovat, a také si již utvořil přesné charaktery některých důležitých postav tohoto světa, jako je Patricij lord Havelock Vetinari nebo Smrť. Také se jedná o první díl série o Hlídce, takže nový čtenář netápe u nových postav příběhu.

Stráže! Stráže! patří do období, které nazývám zlatou érou Zeměplochy, protože má kvalitní ústřední příběh, ale také spoustu humoru, kdy téměř na každé stránce knihy je něco, co vás může rozesmát nebo pobavit.

Navíc se tu poprvé objevuje jeden z nejoblíbenějších a nejlepších zeměplošských hrdinů kapitán Elánius, který je parodií na klasické noirovské detektivy, kteří zahodili svou kariéru po ztrátě své lásky, a místo toho se dali na pití. Elániovou ztracenou láskou je pak samotné město, u kterého už vzdal snahu o nápravu.

Po příchodu nového člena Noční hlídky Karotky Rudykopalssona, příkladného poctivého mladého chlapce, který dodržuje zákony města přesně podle regulí, se však dá dohromady, a z opilého ztroskotance se postupně mění v hrdinu hodného následování. Co na tom, že ho následuje pouze svobodník Karotka, a další dva jeho podřízení desátník Noby Nóblhóch a seržant Alfréd Tračník. Tito dva zbylí muži Noční hlídky jsou tradičním archetypem mužů zákona, jejichž hlavním zájmem je přežít další noční šichtu bez jakéhokoliv vzrušení či zranění, někde v teple nebo aspoň v závětří.

Hlavním zdrojem problémů této malé skupinky policistů je skutečný drak ohrožující obyvatele města. A tuto hrozbu Elánius považuje za osobní útok na jeho osobu, protože Ankh-Morpork je JEHO město. Proto společně se svými kolegy pátrá po zločinci, který draka ovládá.

Příběh je o hrdinství, kdy se i navzdory strachu postavíte nebezpečí, přestože víte, že šance na vítězství je jen jedna ku milionu. A také o cti, když bojujete za správnou věc, i přes takto malou šanci na úspěch. A že hrdinou se může stát i obyčejný polda, přestože ví, že se vděku od lidí, jež chrání, nikdy nedočká. Hrdiny tu tak jsou obyčejní lidé, kteří ve většině jiných příběhů jsou obyčejnými statisty. Policisté, co většinou jen dělají křoví těm opravdovým tvrdým hrdinům. Tady se ale ze statických hrdinů stávají hrdinové stateční.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

30.12.2022
Petr Čáp