Recenze knihy Mort

Čtvrtá kniha v sérii

První kniha ze zeměplošské podsérie o Smrťovi, nejoblíbenější postavě Zeměplochy. Pratchett významu smrti jako takové dává v Zeměploše velkou důležitost. Smrť je postavou, která se fakticky vyskytuje ve všech Zeměplochách, přestože někdy tam má jen velmi krátký štěk. V Mortovi je však hlavní postavou.

Smrt se ukrývá již v názvu knihy, kdy Mort znamená ve francouzštině smrt či smrtku. Pratchett v Zeměploše zdůrazňuje, že Smrť není zlá či záporná postava. Smrt je přirozenou součástí života a Smrť je jen její antropomorfní perzonifikací. Je spíše dohližitelem, než vykonavatelem, a svou práci, kterou vykonává od vzniku (spíše zániku) prvního života, vykonává svědomitě a poctivě. Lidstvo si pak díky své bujné fantazii vytvořilo postavu v černé kápi, která jako svůj hlavní nástroj používá kosu.

S touto podobou však Smrťovi vyvstávají určité potíže. Smrť nikdy osobně nezažil život. O to víc ho láká to, aby žití alespoň napodoboval. Má tedy svůj vlastní dům, svého koně a svého sluhu. Většinou však nedokáže pochopit, proč lidé dělají věci, které dělají, díky čemuž pak vzniká mnoho komických zápletek.

Tato kniha je příběhem o tom, co se stane, když se Smrť rozhodne, že potřebuje učedníka. A tímto učedníkem se stane právě Mort. Chlapec tak neobvyklý, že ho nechce do učení žádný z lidských mistrů řemesla. Smrť si však neuvědomuje, že učedník je tu proto, aby jednoho dne nahradil svého mistra. A jak může učedník nahradit někoho, kdo je věčný? Aniž by to Mort nebo Smrť chtěli, tato otázka musí být dřív nebo později vyřešena. Mort je jedna z knih, kterou můžu doporučit jako vhodný díl pro seznámení se se světem Zeměplochy. Téma sice zní temně, ale Pratchett dokáže svým humorem smrt zlehčit takovým způsobem, že se přistihnete, jak se smějete věcem, kterým byste se normálně nesmáli. Pratchett si zde také již dostatečně promyslel, jak magický svět Zeměplochy funguje, kdy šlape jako dokonale promazané soukolí. Přestože je zde více prostoru dáno naivnímu a nešikovnému učedníku Mortovi, dominující postavou je zde právě Smrť. Samotného Pratchetta udivovalo, jakou oblibu si tato postava, běžně braná jako zlá a temná, u jeho čtenářů získala. Čeští čtenáři, vyrůstající na pohádce Dařbuján a Pandrhola, však moc dobře ví, že „Smrťáček“ nemusí být vždy záporná postava. I v této knize totiž platí Dařbujánův postřeh, že na rozdíl od jiných nedělá mezi chudými a bohatými rozdíly, a bere si je všechny.

O článku můžete diskutovat na naší facebookové stránce Zeměplocha a KTP.

05.08.2022
Petr Čáp