Recenze knihy Filuta

Příběh je zasazen do viktoriánského Londýna, kdy hlavní postavou je mladík, který se živí jako stokař. Ten hned na začátku knihy zachrání dámu v nesnázích a následně se snaží zjistit, kdo a proč jí chtěl ublížit. Příběhem ho provází skutečné historické osobnosti, jako byl Charles Dickens, Henry Mayhew nebo Robert Peel. K těmto historickým osobnostem jsou pak přimíchány i některé známé fiktivní postavy, jakým je třeba ďábelský holič Sweeney Todd.

Příběh jako takový je čtivý a funguje dobře, jen si nešlo nevšimnout, že Terry Pratchett zde často opakuje různé slovní hříčky (zejména s mincemi) a co se týče humoru, který je zde v menší míře obsažen, vykrádá sám sebe. Pokud nejste zběhlí v Pratchettově díle, tak to ničemu nevadí. Pokud jste Pratchettovi fanoušci, tak záleží, zda to nostalgicky přijmete a budete se bavit nebo zda se nad tím budete pozastavovat.

Stejně jako román Národ, který se také odehrával ve fiktivní viktoriánské době, i zde Pratchett klade velký důraz na romanci mezi dívkou potřebující pomoc v cizím prostředí, a mladíkem, který se dokáže v prostředí, kde vyrůstá, postarat nejen o sebe. Protože, přestože oba pochází ze stejného města, pochází z odlišných světů bohatství a chudoby.

Filuta je kniha inspirovaná slavným románem Charlese Dickense Oliver Twist, kde pouliční chlapec, člen zločineckého gangu žida Fagrina, čelí nebezpečím londýnských ulic viktoriánského období.

Fanoušci si pak jistě všimnou jisté podobnosti hlavní postavy Filuty se zeměplošskou postavou Vlahoše von Rosreta. V obou případech se jedná o podvodníčky, kteří mají svůj vlastní druh cti.